Historie městské části Holice

23.10.2014 21:27

Ulice Šlechtitelů (Holice)

Konečná zastávky autobusu MHD č. 13 a č. 22 se nachází v katastru městské části Holice.  Je to spojovací komunikace mezi ulicí Holickou a silnicí č. 570.
Holice (německy Holitz) je historické město, městská čtvrť a katastrální území na východě statutárního města Olomouce s cca 4 000 obyvateli. Od roku 1974 je součástí Olomouce, jako její městská část.  Nachází se v jižní části Olomouce, stavebně propojena s místní částí Hodolany a Nový Svět. Oddělenou částí obce tvořil bývalý poplužní dvůr města Olomouce v sousedství Nového Světa, kde později (roku 1951) vznikl areál Výzkumného ústavu zelinářského a šlechtitelského podniku. Podle něho byla také ulice vedoucí podél areálu nazvána ulicí Šlechtitelů.

Holice představovala od poloviny 19. stol. jednu z největších a nejvýznamnějších obcí v sousedství města Olomouce. Obec postupně procházela významnými změnami, díky nimž se začal vytrácet její původně zcela zemědělský charakter. S přibývajícími průmyslovými závody se zvyšoval počet obyvatel a měnila se i sociální struktura. Holice se stala velmi významným předměstím Olomouce. 

Únorové události přinesly nové poměry, kdy došlo k vyvlastnění a znárodnění všech holických průmyslových závodů. Zestátnění nebyl ušetřen ani zemědělský sektor. Na pozemcích města Olomouce nacházejících se v katastru Holice začal hospodařit od roku 1951 Výzkumný ústav zelinářský, začleněný v roce 1956 pod Československou akademii zemědělských věd. Zde pak postupně vyrostl rozsáhlý areál výzkumného ústavu celostátního významu, doplněný šlechtitelským a semenářským podnikem a čistící stanicí osiv (Sempra). Ačkoliv se Holice sloučení s městem Olomoucí po několik let úspěšně bránila, přišla o svoji samostatnost v roce 1974, kdy se stala součástí Olomouce. Holický katastr se stal největší průmyslovou zónou Olomouce. Postupně zde byla soustředěna veškerá životně důležitá potravinářská výroba ve městě. V průběhu 70. a 80. let minulého století přibývaly nové podniky. V souvislosti s průmyslovou výstavbou se významně rozšířila a zmodernizovala síť místních komunikací. Ulice Šlechtitelů je hlavní příjezdovou komunikací do této průmyslové zóny, je spojnicí mezi ulicí Holickou se státní silnicí č. 570. Dnes má průmyslová zóna rozlohu přibližně 17 ha a je téměř zaplněna různými podniky.

Naproti konečné zastávky autobusu MHD č. 13 a č. 22, na ploše bývalého Výzkumného ústavu zemědělského, šlechtitelského a semenářského podniku se dnes nachází významný objekt spadající pod Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého. Jedná se o nově budované špičkové „Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum“.  Je to výzkumné středisko, kde se spojují tři významná pracoviště zaštiťovaná olomouckou univerzitou, Akademií věd a Výzkumným ústavem rostlinné výroby. Bližší informace naleznete na webu UP PřF Olomouc.

Kromě kamenného kříže, umístěného v blízkosti konečné zastávky MHD v prostoru budoucího Holického lesa, už nenajdeme podél celé trasy žádné památníky ani pamětní desky připomínající minulost.

Obr. 2 Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum UP Olomouc

Obr. 3 Výzkumný ústav experimentální botaniky AVČR, v.v.i

Obr. 4 Současné budovy PřFUP Olomouc a Ústavu experimentální botaniky AVČR,v.v.i.

 
Historické zajímavosti obce Holice

  • Mladší archeologické nálezy z území Holice se vztahují ke slovanskému etniku, jehož první příslušníci přišli na Olomoucko již v 6. stol. n. l. Při stavebních pracích na čističce Šlechtitelského a semenářského podniku u silnice na Přerov severně od Solných mlýnů byla v říjnu 1957 vykopána hliněná amfora s jedním uchem, pravděpodobně import z Byzance z období Velkomoravské říše (z 2. pol. 9. století). Dle sdělení archeologa J. Skulila se jednalo o nejsevernější nález byzantské nádoby na Moravě a v našich zemích vůbec, vypovídající o kontaktech místního slovanského obyvatelstva se vzdálenou Východořímskou říší [2].
  • Lokalita „Amerika“. Tato lokalita patří do katastrálního území Holice u Olomouce s rozlohou asi 1,8 ha. Jedná se o tři navazující menší pískovny protáhlého tvaru využívané pro chov ryb a jednu novější střední pískovnu okrouhlého tvaru. Místo je přístupné veřejnosti, pískovny jsou dnes součástí areálu rekreačního charakteru, který je intenzivně využíván především v letním období pro rekreaci (koupání, slunění, plážový volejbal).
  • V lokalitě se nachází místo bývalého Fortu VII, který byl nazýván „železniční“. Z fortu mnoho nezbylo, přímo v areálu Ameriky je však naučná tabule, která informuje o celé historii Fortu VII. Byl součástí unikátního systému opevnění města Olomouce, který zde vznikal v polovině 18. století. Výstavba pokračovala v padesátých letech 19. století, když se hlavní funkce obrany pevnosti přesunula na předsunuté fortové objekty.  Došlo k výstavbě tzv. „fortového věnce“. Měl obvod 30 km, v němž mělo být postaveno 22 dělostřeleckých fortů. V důsledku uzavření Prusko-rakouského míru vyvíjelo pak město Olomouc snahu o odstranění pevnosti. Po dlouhých jednáních dosahuje Olomouc společně s dalšími pevnostními městy v roce 1886 úplného zrušení pevnostního statutu. Olomoucká pevnost byla pozvolna rušena a její bastionová část postupně úplně rozebrána. Faktické zrušení však připadá až na rok 1889. Dnes je obnovováno a zachováno pouze několik fortů [1].
  • Roku 1960 Holice přišla o jednu z věcí, na kterou mohla být právem pyšná. Jednalo se o civilní letiště zřízené na holickém katastru v roce 1937. Po válce se jeho chod uspokojivě rozvíjel. Začala zde přistávat pravidelná linka Olomouc – Praha a zdejší Hanácký aeroklub, později začleněný do Svazarmu, školil vojenské piloty a vynikal v letecké akrobacii. Přesto došlo patrně v rámci závazku navrátit kvalitní ornou půdu socialistickému zemědělství ke zrušení letiště. Jeho pozemky získal Výzkumný ústav zelinářský a začal na nich hospodařit [3].

Literatura:
[1] stránky internetu
[2] KUDELA, Miroslav: Paměti obce Holice, 2004
[3] NAVRÁTILOVÁ, Eva: Osudy obce Holice, Votobia, 2005