Historie městských částí Pavlovičky a Chválkovice

30.10.2014 11:11

Pavlovičky

Pavlovičky, dříve Pavlovice (něm. Paulowitz) byly založeny opatem kláštera Hradisko, Pavlem Ferdinandem Václavíkem po r. 1744 pro obyvatele olomouckého předměstí Ostrovy. Ostrovy, známé již ve 14. století, byly v těsné blízkosti městských hradeb přibližně v místech mezi dnešní Komenského ulicí a táhly se přes tř. 17. listopadu až k řece Moravě. V rámci budování tereziánské barokní pevnosti Olomouc byla původní obec Ostrovy v r. 1744 zbourána a obyvatelům obce bylo nabídnuto místo "Na klínku" podél císařské silnice vedoucí z Olomouce na sever, kde stával hospodářský dvůr, který byl pro tyto účely rozparcelován. Z části dvora vybudoval opat Pavel Václavík tzv. Hrubou hospodu, která byla v r. 1800 nahrazena jinou hospodou (hostinec Na Pile) a kolem této Hrubé hospody postupně vznikla nová obec, kterou jako vděk obyvatelé pojmenovali podle křestního jména svého zakladatele - Pavlovice, od r. 1771 Pavlovičky.

 V polovině 19. století, kdy se staly samostatnou obcí, měly Pavlovičky 25 domů a kolem 200 obyvatel. Rozvoji obce přispělo v r. 1845 vybudování železnice, která byla vedena územím obce. Hlavní nádraží pro Olomouc bylo v té době v sousedních Bělidlech. Vznikla řada drážních objektů, které přinesly novou pracovní příležitost. Blízkost železnice prospěla rozvoji průmyslu. S rozvojem průmyslu rostla i bytová výstavba a počet obyvatel vzrostl na konci 19. stol. na 1 123 obyvatel.

Vlivem politických událostí po 1. světové válce se Pavlovičky roku 1919 staly městskou částí Olomouce. Rozvoj průmyslu v obci byl příčinou zániku mnoha památek. Zachovalé památky se nacházejí podél rušné Pavlovické ulice v nejstarší části Pavloviček. 

U zastávky městské dopravy je nejstarší kulturní památka, barokní socha Panny Marie, podle označení na zadní straně podstavce postavená v r. 1728 na místě, kudy vedla stará polní cesta, po níž se vodil dobytek do města na trh a na jatka. Na přední straně je latinský nápis s věnováním od hradišťského opata. Dva litinové sloupy po stranách sochy dříve nesly stříšku, která sochu chránila před nepohodou. 

Na průčelí na štítu sousedního domu najdete vtipný reliéf se znakem hradišťského kláštera, který by se od představeného kláštera neočekával. Při likvidaci původní obce Ostrovy, byla zbourána i hospoda, která patřila klášteru, a tak klášter vybudoval z části zrušeného dvora „Na klínku“ v místě budoucí nové obce tzv. Hrubou hospodu. V té době vyhrál klášter dlouhotrvající spor s městem o právo čepovat vlastní pivo v okolních obcích a na oslavu tohoto vítězství nechal na průčelí Hrubé hospody vytvořit oslavný reliéf. Po zbourání hospody byl reliéf přemístěn na současné místo. Bílý beránek na reliéfu je na posměch Olomoučanům jako znak vítězství otočen k Olomouci zadní částí. Doplňuje to latinský nápis pod beránkem v překladu: Bílý Beránek dává všem líbati své rouno, nebojíť se ohniska sporu, právem drží své místo. Téměř naproti na škole je pamětní deska s reliéfem, věnovaná v r. 1947 Národní jednotou řídicímu učiteli zdejší školy Josefu Petřkovi. Jeho syn, pravoslavný duchovní dr. Vladimír Petřka v Praze poskytl úkryt vojákům, kteří v r. 1942 spáchali atentát na Heydricha. Po jejich dopadení byli všichni, kteří jim pomáhali, i s rodinami popraveni.

 

Chválkovice

První zprávy o Chvalkovicích jsou z r. 1220, kdy patřily velehradskému klášteru, který pravděpodobně již v r. 1115 zde postavil kapli sv. Urbana. Velehradský klášter v r. 1287 postoupil Chvalkovice olomouckému biskupství. Z r. 1276 je znám Martin z Chvalkovic a další zboží tu měl klášter Hradisko. Ve 14. stol. byla ves biskupským lénem a od 15. stol. mensálním biskupským statkem. Od r. 1456 se tu jmenuje fojtství. Chvalkovice jako lidnatá obec dostaly od biskupa Jana Dubraviuse v r. 1551 "právo pečeti a právo udílet právní naučení jiným obcím". Po zrušení nevolnictví v r. 1778 došlo k parcelaci pozemků a ves se rozrostla, především kolem dnešního Selského náměstí. V r. 1850 vznikla samostatná obec Chvalkovice. Stará kaple sv. Urbana byla v r. 1667 přestavěna na chrám sv. Barbory. V letech 1854 - 57 byly Chvalkovice pojaty do obranného systému Olomouce a byla vystavěna směrem na Týneček pevnůstka. Ke konci r. 1918 se Chvalkovice v rámci posílení českého vlivu sloučily s Olomoucí.