Jak Malá liška sázela dub

04.11.2014 21:24

Jak Malá liška sázela dub

12.5.2012

V sobotu 12. května jsme využili nabídku sdružení Senior Activity, které nedaleko Olomouce už nějakou dobu spravuje Rodinný háj. V počasí, které

nechalo spoustu bázlivých lidí doma, čekal naši skupinu posílenou o zájemce z řad veřejnosti pan Jiří Košík ze jmenovaného sdružení. Ten nás také provázel putováním od kláštera Hradisko, dnešní olomouckou Vojenskou nemocnici až k Hromovu dubu, kde se háj nachází.

První zastávka naší 15členné skupinky byla před střední zemědělskou školou na Klášterním Hradisku, kde pan Košík přiblížil počátky českého zemědělského školství v polovině 19. století. Pak jsme se přesunuli na vojenský hřbitov ve čtvrti Černovír, o němž nám popovídal místní pamětník. Na konci Černovíra se nachází protipovodňový poldr, na němž pan Košík podal barevný obraz historie zdejší krajiny a zásahů člověka do ní. Na poli se nebylo před deštěm už vůbec kde schovat, ale my jsme to nevzdali a ukrajovali jsme další metry pochodu. Podél železniční trati na Prahu vedla cesta dále. Dozvěděli jsme se, že trať postavilo v polovině 19. století 3000 dělníků za pouhý necelý rok a bez velké mechanizace. Takoví byli naši předkové! A díky nim se rozpohyboval obchod, průmysl, i cestování lidí. Pak už to k Hromovu dubu, kam jsme měli dnes namířeno, byl opravdu kousek.

Jak pan Košík uvedl, Hromův dub je tu od roku 1577, kdy byla postavena hráz, jejíž je součástí. Strom je to opravdu mohutný. A v jeho blízkosti už je zasazeno spoustu dubů, jilmů, javorů, lip a habrů, které spolu tvoří Rodinný háj. Vrhli jsme se do sázení našeho dubu. Postupně skoro všichni se zapojili do kopání, vyhazování, nošení vody, hlíny, mulče, ovazování pletivem, zakopávání a povzbuzování pracantů. Déšť nepolevoval. Výsledkem našeho snažení byl doubek Přátel přírody (č. 32), ke kterému se budeme rádi vracet. Ve skupině i sami, pěšky či na kolech, jen tak či na piknik. Rozhodně nezůstane opuštěný.

Od Hromova dubu, stromu roku 2010, jsme to měli už jen kousek do Chomoutova, odkud jsme odjeli autobusem domů pořádně vyschnout. Všichni, kteří se s námi vypravili i přes nepřízeň počasí, zaslouží velikánské "klobouk dolů".

Vybrané fotky, které přibližují atmosféru výletu, najdete tady.

Hynek Pečinka