Popis jednotlivých zastavení Zelené vyhlídky

11.11.2014 10:34

Neředínem nás provede trasa s názvem "Zelená vyhlídka". Začínáme na konečné zastávce tramvajových linek č. 2 a 7 Neředín, krematorium. Odtud vede i další trasa s názvem Lítací.

 

1. zastavení: Památník přítomnosti římských legií

V letech 1997 – 2012 byly v polní trati Mýlina prováděny předstihové archeologické výzkumy pracovníky Archeologického centra Olomouc pod stavbami komunikací k novým rodinným domkům a také pod jednotlivými rodinnými domky. Kromě intenzivního germánského osídlení ze 3. a 4. století zde byl objeven a zkoumán příkop dočasného římského tábora z období Markomanských válek. Na tento tábor a přítomnost římských legií vůbec upomíná jednak polepová fólie autobusové zastávky naproti konečné tramvají a také nedaleký římský milník s plastickými výjevy ze života legií.

Zde se rozdělují cesty - stará senická k Fortu XVII Křelovskému podél zdi hřbitova, topolanská silnice vedoucí dále do kopce kolem neředínské pevnůstky a ulice Letců, původně stará vozová cesta k bráně Neředína, vedoucí šikmo doprava do údolí.

Pak přejdete třídu Míru a u méně vábné hospody U Letců se dáte ulicí Letců. Vlevo stojí starší vilky, vpravo nová zástavba. 

 

2. zastavení: Kamenný kříž

Po pár minutách jsme na křižovatce ulice Letců s ulicí Neředínskou. Stojí zde velmi vábná restaurace U Rytíře a přes cestu stála stará škola, později kulturní dům, který je však nyní zbořen. Na rozcestí se nachází historicky cenný kamenný kříž datovaný rokem 1773.

Pokračujeme doprava po návsi, která se postupně rozšiřuje, odborně řečeno je vřetenovitá. Některé velké grunty byly později rozděleny na několik menších (např. č. p. 5, 6, 7). Tento grunt stojí na nejnižším, ale centrálním místě návsi. K němu příslušel rohový baráček, výměnek. 

 

3. zastavení: Náves

V pomyslném středu bývalé návsi se nachází nově opravená kaple Panny Marie Loretánské. Místo bývá vlhké, dříve se zde stékaly tři potoky v říčku Povelku, která napájela vodní příkop mezi hradbami Olomouce. Původně zde stála jen zvonice. Marie Terezie vydala 1751 ohňový patent, který nařizoval v obcích markrabství moravského, že se požáry musí vyhlašovat zvonem. Požáry byly obávané, ničivé a než bylo vidět kouř a lidé se seběhli z polí, často už nic nezachránili. Zvon původně visel jen na trámu na stromě a sloužil také zbožnosti lidu. Zvonilo se třikrát denně a při úmrtí. Později bylo požárů méně, zbožnost nadevše, takže postupně vrchnost povolila důstojnou, historicky zajímavou kapličku (asi 1792). Zvon nese jméno sv. Antonína. Za 2. světové války umlkl a byl ukryt před roztavením. Ztratil sice svůj pěkný zvuk, ale zručný kovář jej opravil. Za velké slávy byl znovu zavěšen do opravené kapličky, vysvěcen roku 2000. Přijela i televize a zvon zvoní a zvoní.

O kousek dál najdeme pomník obyvatelům Neředína padlým v 1. světové válce. Stojí zde od roku 1915, když válka ještě zuřila. Jsou na něm dubové ratolesti a německé věnování padlým hrdinům. Když byl roku 1919 Neředín sloučen s Olomoucí, čeští občané žádali "rakušácký" pomník strhnout (tak jak odklidili sochu Franze Josefa z náměstí). Zastupitelstvo rozhodlo jen o jazykové úpravě, takže např. Johann Schindler 1. 7. 1915 "gefall", zato Pepa Sedláček ve stejný den "padl". Možná bojovali spolu.

Vzpomínka na padlé 2. světové války je zvenku na kapličce. V roce 2002 byl vybudován nový pomník u lípy Svobody vysazené 1947 před domem Neředínská 37.

Na návsi naproti je ještě k vidění omšelá bývalá sokolovna, kde se např. hrával stolní tenis (borec Malínek obletěl celý svět). Oddíl existuje ještě dnes. Pokračujeme dále rovně ulicí Neředínskou.

 

4. zastavení: Restaurace U Rybníčku a Rybníček

U domu č. p. 13 byl původně konec Neředína, je zde rozcestí: doleva vede Úvoz, nedlážděná cesta, uprostřed vede cesta nahoru k letišti, napravo se dostanete k rybníku a dětskému hřišti.

Na rozcestí stojí známá a vyhledávaná Hospoda na rybníčku. Poseďte si venku nebo uvnitř, spočiňte, a když budou děti hodné, zavedete je za hospodu na hřiště s houpačkami.

Jen pár kroků za restaurací, pokud půjdeme po její pravé straně dále,  je udržovaný menší rybník, kterému nikdo neřekne jinak než Rybníček. Tam zapomenete, že jste kousínek za městem. Za ním je ohniště, kde si můžete něco opéct, když nasbíráte v okolním porostu dřevo. Pokračujete Úvozem - záhumenní cestou a za okamžik uvidíte vpravo studánku.

 

5. zastavení: Skrytá studánka

U studánky se můžeme na chvíli zastavit. Tady bychom ji nečekali. Kousek od cesty vpravo je další kříž a posléze se krátkou novou třešňovou alejí dostaneme na ulici Okružní. V tomto místě ji můžeme buď kolmo přejít a pokračovat k zastavení č. 7, nebo jít doleva po Okružní na stanici tramvaje Hřbitovy a jet domů.

Pokud pokračujeme opatrně přejdeme Okružní ulici a narazíme na ohbí ulice Stiborovy. Pokračujeme po ní dolů (vpravo trafika a ústí ulice Zelené) a ihned zabočíme vpravo mezi domy. Zde se na prostranství mezi panelovými domy nachází Park Malého prince.

 

6. zastavení: Park Malého prince

Byl zřízen v roce 2005 jako obrana proti nerozvážnému zastavění panelovými domy. Byly v něm zasazeny mnohé stromy a keře, které utěšeně vzrůstají. Najdete mnoho laviček, netradičních a neponičených prolézaček, pískoviště, houpačky. Pejsci mají svůj prostor také. Divné roury u hřiště jsou "mlžítka", která prý osvěží malé hráče v parném létě, automaticky. Na okraji u hřiště v malé budově je WC a tekoucí voda. I miminko zde přebalíte, nakojíte. Až si vše užijete, jděte kolem hřiště, opačným směrem než jste vešli. Kratičkou cestou se dostanete na ulici Kmochovu, odkud vás odvezou autobusy č. 16 a 19 do centra. Stejnými linkami se do parku můžete s dětmi vracet.