Třetí schůzka - kyselka i zahraniční turista

04.08.2014 22:17

Na našem dalším, v pořadí třetím setkání  se nás sešlo šest. I tak to byla dobrá účast, vzhledem k dovoleným a divokému letnímu počasí. A ti, co nemohli přijít, se omluvili.

K dnešnímu dni tedy máme již pět tras téměř hotových, tj. ve finální dolaďovací fázi, a na ostatních naši milí dobrovolníci ještě pracují. Ono se to nezdá, každou trasu je potřeba projít, možná i vícekrát, zjistit, co je tam zajímavého, také nastudovat historii daného místa, vyfotit každé zastavení a pak to ještě celé sepsat.

 Moc se mi líbí, jak se tím účastníci projektu zabývají. Třeba Jana (má trasu Týneček), když hledala Černovírskou kyselku, tak sledovala jednu paní v okolním lese, která se jí ovšem v tom lese zmizela. I nezbylo jí nic jiného než hledat sama a opravdu ten vrt našla a kyselky se napila. Lenka zase na své trase Černovír hovořila s lidmi, kteří ji na kyselku z lesa také upozornili. To jsou pro mě velká překvapení, a to se považuji za patriotku Olomouce. Ale právě to se mi na celé věci líbí nejvíc. Že je v Olomouci hodně míst, která stojí za to navštívit a nebude to ztráta času.

Eva si vybrala trasu Neředín a pojala ji opravdu velkolepě. Má velikou složku a téměř hotové čtyři varianty s názvy: Zelená vyhlídka, Lítací, Po funusu do Globusu, a Hravá. Podala také pěknou charakteristiku trasy: Všechny cesty na trasách jsou pohodlné a civilizované, projdete je většinou po ulici, chodníku, dále pak třeba po pěšině. Pohorky můžete nechat doma. Uvidíte náves, historické památky, zeleň, vodu, užijete si hospůdky i dětská hřiště. Ze všech tras se nemusíte vracet na start, ale můžete odjet tramvají nebo autobusem z jiných stanic, bližších k městu.

Nakonec Radek předvedl Japonce, kterak jde po jedné z cest a hledá další zastavení. Následovala konzumace švestkového štrůdlu, který jsem pro tento účel upekla.

Jsem zvědavá, co všechno ještě najdeme v okolí Olomouce.

Marcela Mosser