Historie městské části Bělidla a obce Bystrovan

Bělidla

Bělidla, r. 1901 Bělidla (německy Bleich) je čtvrť nacházející se na východě Olomouce na pravém břehu řeky Bystřice, místními nazývané familiárně Bystřička. V roce 2009 zde bylo evidováno 229 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 763 obyvatel. Čtvrť má rozlohu 0,46 km2. Původně šlo o samostatnou vesnici. Stavebně souvisí s Pavlovičkami, původně však v úzkém pruhu zasahoval její katastr až k hodolanskému hřbitovu. Před stavbou olomoucké pevnosti stály malé domky a dvůr blíže k městu, jemuž osada patřila.

První zmínka o Bělidlech se objevuje již v roce 1305. Byla to však stará Bělidla, která se nacházela v místě dnešní Sokolské ulice. Název označuje místo, kde se bílilo plátno. V roce 1569 vlivem posunutí hradeb na úroveň dnešní Studentské ulice se Bělidla stala součástí opevněné Olomouce. Stávající prostor byl velmi stísněný a tak obyvatelé Bělidel přesídlili do míst statku Šenkovské markrabství (v místech dnešního obchodního domu Senimo v Jeremenkově ulici). Obyvatelé si začali na tomto místě stavět novou vesnici, kterou nazvali Nová Bělidla. Ani zde však vesnice nevydržela do dnešních dnů. V souvislosti s budováním olomoucké tereziánské pevnosti v polovině 18. století byly předměstské vesnice zbourány a obyvatelé vysídleni. Bělidla přestala téměř na půl století existovat. Potřetí jsou Bělidla zmiňována koncem 18. století, a to v souvislosti se zrušením a rozparcelováním statku Šenkovské markrabství. Původní obyvatelé Bělidel opět začali budovat svoji vesnici, tentokrát východněji, v prostoru dnešní Libušiny ulice. Tato ulice je až do dnešních dnů páteřní ulicí současných Bělidel. Bělidla jako samostatná obec přestala existovat v roce 1919, kdy byla připojena k městu a stala se z nich městská část Olomouce.

Každá předměstská obec je ve svém vývoji jedinečná, Bělidla jsou unikátní v jejich půdorysu. Křivolaké uličky s přízemními domky nás zavádějí v myšlenkách do minulosti. Až do husitských dob nás mohou zavést názvy zdejších ulic. V Libušině ulici se nachází malá kaplička se zvonicí a sloup se sochou Panny Marie. Kaple se zvonicí pochází z první poloviny 19. století. Vedle ní stojící barokní sloup se sochou Panny Marie zde stál již v polovině 18. století. Zvonice i sloup jsou chráněny jako nemovité kulturní památky. V ulici Táboritů před hospodou Na Blajchu stojí kamenný kříž s ukřižovaným Kristem z roku 1877. Byl postaven na místě staršího kříže od obce Bělidel. Na podstavci je reliéf Panny Marie Bolestné a nápis "Pochválen buď Ježíš Kristus".

Zdroj: Olomouc.eu

Bystrovany

Bystrovany, cca 1925 Podle prvního písemného dokladu z roku 1277 byla vesnice Bystrovany majetkem premonstrátského kláštera Hradisko. Podle všech předpokladů byly předtím Bystrovany majetkem králů českých a markrabí moravských. Město Olomouc získalo Bystrovany do svého majetku v roce 1531, kdy vyplatilo klášteru 200 kop grošů. V držení Olomouce pak zůstaly Bystrovany až do roku 1848, kdy se staly samostatnou obcí olomouckého okresu. V roce 1975 došlo k přičlenění obce k městu Olomouci, k 1. lednu 1993 bylo v referendu občany odhlasováno její opětné osamostatnění.

Hlavním zdrojem obživy místních byla až do 20. století zemědělská výroba. K Bystrovanům patřilo vojenské cvičiště a velké pastviny, které byly postupně přeměňovány na pole. Rozvoji obce přispělo zřízení zastávky železniční trati Olomouc – Krnov v roce 1872. V roce 1914 byly Bystrovany postiženy velkou povodní. Výjimkou nebývaly ani v dřívějších letech, a tak byla ve 30. letech 20. století provedena regulace Bystřičky od Olomouce po Velkou Bystřici. Součástí koloritu obce Bystrovany je kaple sv. Bartoloměje a kamenný kříž před kaplí na návsi z konce 19. století.

Více k historii obce: www.bystrovany.cz

Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

Novinky

  • Pozvánka: Úterý 25. 5. 2021 Vycházka podél Hamerského náhonu

    18.5.2021
    178391603_10218243580991207_6536032538906994766_n Zveme vás na vycházku, kam musíme vyrazit, "než to zaroste". V úterý 25. května v podvečer půjdeme podél Hamerského náhonu z Bystrovan na Nové Sady. Budeme se cestou co nejvíce držet podél toku (ten je zde: https://mapy.cz/s/nehenonobu). Trasa má asi 7 km, jsou potřeba turistické boty, protože částečně půjdeme přes pole.
    Vyrazíme v 16:45 ze zastávky busu č. 15 Bystrovany, škola (jede z hlavního nádraží v 16:34). Z Nových Sadů vás odveze domů bus č. 14 nebo 16 anebo tramvaje č. 3, 5. Kdyby přes den silně pršelo, akce se nekoná.
    Akci vede Hynek Pečinka. Členové Přátel přírody zdarma, hosté 30 Kč.
    Co je Hamerský náhon a kde stával Hamerský mlýn neboli Měďárna?
    Hamerský náhon odvádí část vody z Bystřičky pod obcí Bystrovany a vrací ji do Moravy pod Novými Sady. Jde o umělý vodní tok, který se však postupem let zapojil do okolní krajiny a patří podle zákona mezi významné krajinné prvky vyžadující zvláštní ochranu. U dnešního kruhového objezdu u Bystrovan, u silnice směrem na Přáslavice, stála ještě na konci 90. let 20. stol. budova bývalého obilního mlýna, který stál na Hamerském náhonu, který teče podél dnešní cesty Hamerská. Od druhé poloviny 16. stol. zde máme doložený měděný hamr. V r. 1808 se vedle kovářské živnosti v mlýně začalo mlít také obilí, postupně byl přestavěn i na mletí borku (duběnky), později zde byl i lis na olej a pila. V r. 1949 byl mlýn znárodněn a ten rok se zde mlelo obilí naposledy. Dnes už není po objektu mlýna ani památky.
  • NEJKRÁSNĚJŠÍ ZIMNÍ TRASA DO PŘÍRODY VE MĚSTĚ VEDE Z BĚLIDEL DO BYSTROVAN

    16.4.2021

    Anketa Lidé, kteří se na webu projektu "Do přírody ve městě" zúčastnili ankety o nejkrásnější zimní trasu, zvolili vycházku "Podél Bystřičky za město a jinudy zpět". Ta vede z městské části Bělidla stezkou po břehu řeky Bystřice přírodním parkem do obce Bystrovany, odkud lze zpět do Olomouce přijet městským autobusem.

    Autorkou trasy je Iva Dvořáková, která kromě diplomu převezme tematické ocenění - štangli turistického salámu. Trasu si můžete prohlédnout zde a k jednotlivým zastavením se dostanete přes tento odkaz. Jak si v hodnocení veřejnosti stály ostatní trasy Do přírody ve městě, vidíte na našem grafu.

Starší »

Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019.

Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org.