Historie městské části Černovír

Černovír, r. 1928 Černovír, městská část Olomouce s cca 1000 obyvateli, leží 2,5 km severně od centra Olomouce na levém břehu řeky Moravy. První zmínka o Černovíru je z roku 1249 pod latinským názvem Crivinir, německy Tzernowier. Dnešní název se ustálil až v 17. století. Lidé se zde usazovali odpradávna, především rybáři, neboť řeka jim dávala obživu. Během staletí byl okolní neprostupný lužní prales díky pilným rukám černovírských zemědělců kultivován, přeměněn na zemědělskou půdu, pole a pastviny.

Ves patřila nejprve nižší šlechtě a zemanům. Od roku 1429 je ves vedena mezi poddanskými statky premonstrátského kláštera na Hradisku a v jeho majetku zůstala až do roku 1784, kdy byla kanonie Hradisko zrušena. Za opata Kašpara byla Černovíru v roce 1556 přidělena obecní pečeť a na ni dvě parmy v síti. Samostatnou obcí v čele se starostou a radními se Černovír stal až v roce 1850. Po vzniku samostatné Československé republiky roku 1919 a zřízení Velké Olomouce se Černovír i s Klášterním Hradiskem stal jedním z městských předměstí.

Roku 1857 byl na pravém břehu Moravy postaven dosud zachovalý fort č. XXII jako součást olomoucké pevnosti, dnes jediný pevnostní objekt v České republice s funkčním padacím mostem. Vedle něho byla postavena vojenská střelnice. Na konci II. světové války bylo 2. května 1945 dovezeno na černovírskou střelnici 21 přerovských občanů, kteří povstali v Přerově proti německým okupantům a s nimi 2 olomoučtí občané, byli mučeni a nakonec zastřeleni. Obětem byl v roce 1946 postaven u střelnice pomník.

Černovír, r. 1904 Význam Černovíra pro město Olomouc stoupl na počátku 20. století. Město hledalo další zdroje pitné vody a tento zdroj byl nalezen na rozhraní obcí Chválkovice a Černovír. Městská parní vodárna byla otevřena roku 1889 a v říjnu 1972 byla uvedena do provozu nová úpravna vody a čerpací stanice. Ještě do 1. světové války byl Černovír elektrifikován, postaven železný most přes řeku Moravu a provedena její regulace. Veřejné osvětlení bylo realizováno v roce 1923 a autobusové spojení s městem v roce 1927.

Obecná škola vznikla roku 1876 a byla česká. Její historie je významně spjatá s pětatřicetiletým působením vlasteneckého řídícího učitele Eduarda Peřiny, po němž je v Černovíře pojmenovaná ulice. Také kulturní a osvětová činnost se zdárně vyvíjela. Založen byl pěvecký spolek, Sokol, divadelní ochotnický spolek a tělovýchovná jednota.

Na území Černovíra se nacházejí mnohé památky. Je to především impozantní barokní komplex Klášter Hradisko, nazývaný podle podoby s královským palácem v Madridu Moravským Escorialem. Na Frajtově náměstí stojí kostel Československé církve husitské Prokopa Holého z roku 1940 a vedle něj památník obětem světových válek. Na Petřkově ulici je kaple Navštívení Panny Marie z roku 1842 se zvonicí, na Polní ulici stojí renesanční boží muka z počátku 16. století. Na domě v Jablonského ulici je osazen barokní kamenný erb opata Bönische a na téže ulici najdeme barokní sloup Nejsvětější Trojice z poloviny 18. století.

Kulturní památkou se stal unikátní vojenský hřbitov z roku 1864, ve kterém byli v době 1. světové války společně pochováváni vojáci různých vyznání: křesťané, židé, pravoslavní i muslimové. Jsou zde uloženy ostatky více než 4000 vojáků 13 národností.

Na budově Sokola za ulicí U Stavu je pamětní deska se jmény obětí světových válek z řad členů Sokola, na domě v Heydukově ulici č. 51/4 je umístěna pamětní deska letců, bratrů Čtvrtlíkových, kteří bojovali za 2. světové války v Anglii.

Během uplynulých 100 let postihly Černovír velké povodně v letech 1914, 1917, 1920, 1938, 1946 a 1981. Žádná ale nebyla tak ničivá jako poslední v červenci roku 1997, kdy bylo zdemolováno 75 budov. Velká voda změnila Černovír k nepoznání, ale obec žije dál, něco zmizelo navždy a nové přibylo.

Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

Novinky

  • V rámci uklízení Česka jsme vyčistili trasu Městem podél řeky Moravy

    22.9.2020

    Dsc09549 V sobotu 19. září přispěli olomoučtí Přátelé přírody, autoři tras Do přírody ve městě, do kampaně Ukliďme Česko a zároveň oslavili mezinárodní den svého hnutí. Během procházky podél Moravy z Nových Sadů na Lazce jsme v počtu 14 dobrovolníků uklidili břehy řeky. Odhadem asi 25 kg odpadků na účastníka teď v terénu chybí a v kontejnerech přebývá.

    Podívejte se na fotoreportáž z úklidové vycházky na sklonku babího léta.

  • V září jsme se prošli okolím Slavonína a Nemilan, kde hlídá olomoucký Golem

    12.9.2020

    Img_20200903_175214 Ve čtvrtek 3. září 2020 v podvečer se konala tříhodinová vycházka po trase Do přírody ve městě: Výprava za olomouckým Golemem. Desítku účastníků provázela autorka trasy, Hana Račuchová. Vyšli z autobusové zastávky Slavonín, křižovatka a během vyměřeného času zastavili u kostela sv. Ondřeje s křížovou cestou, podél zahrádkářské kolonie došli k fortu XI., součásti bývalé olomoucké habsburské pevnosti a cestou vprostřed poli došli k soše sv. Kryštofa od Maria Kotrby. Socha připomínající Golema stojí nad dálničním obchvatem Nemilan a dohlíží na bezpečnou jízdu, ale hledí i na panorama Olomouce. Po nezbytné skupinové fotce pokračovala výprava dále do Nemilan a ke kyselovské cihelně. Odtud pak podél toku Nemilanky opět do Slavonína, kde na konec přišlo vhod pivo a občerstvení z udírny na místním fotbalovém hřišti. Koukněte na fotky z vycházky.

Starší »

Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019.

Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org.