Historie městské části Černovír

Černovír, r. 1928 Černovír, městská část Olomouce s cca 1000 obyvateli, leží 2,5 km severně od centra Olomouce na levém břehu řeky Moravy. První zmínka o Černovíru je z roku 1249 pod latinským názvem Crivinir, německy Tzernowier. Dnešní název se ustálil až v 17. století. Lidé se zde usazovali odpradávna, především rybáři, neboť řeka jim dávala obživu. Během staletí byl okolní neprostupný lužní prales díky pilným rukám černovírských zemědělců kultivován, přeměněn na zemědělskou půdu, pole a pastviny.

Ves patřila nejprve nižší šlechtě a zemanům. Od roku 1429 je ves vedena mezi poddanskými statky premonstrátského kláštera na Hradisku a v jeho majetku zůstala až do roku 1784, kdy byla kanonie Hradisko zrušena. Za opata Kašpara byla Černovíru v roce 1556 přidělena obecní pečeť a na ni dvě parmy v síti. Samostatnou obcí v čele se starostou a radními se Černovír stal až v roce 1850. Po vzniku samostatné Československé republiky roku 1919 a zřízení Velké Olomouce se Černovír i s Klášterním Hradiskem stal jedním z městských předměstí.

Roku 1857 byl na pravém břehu Moravy postaven dosud zachovalý fort č. XXII jako součást olomoucké pevnosti, dnes jediný pevnostní objekt v České republice s funkčním padacím mostem. Vedle něho byla postavena vojenská střelnice. Na konci II. světové války bylo 2. května 1945 dovezeno na černovírskou střelnici 21 přerovských občanů, kteří povstali v Přerově proti německým okupantům a s nimi 2 olomoučtí občané, byli mučeni a nakonec zastřeleni. Obětem byl v roce 1946 postaven u střelnice pomník.

Černovír, r. 1904 Význam Černovíra pro město Olomouc stoupl na počátku 20. století. Město hledalo další zdroje pitné vody a tento zdroj byl nalezen na rozhraní obcí Chválkovice a Černovír. Městská parní vodárna byla otevřena roku 1889 a v říjnu 1972 byla uvedena do provozu nová úpravna vody a čerpací stanice. Ještě do 1. světové války byl Černovír elektrifikován, postaven železný most přes řeku Moravu a provedena její regulace. Veřejné osvětlení bylo realizováno v roce 1923 a autobusové spojení s městem v roce 1927.

Obecná škola vznikla roku 1876 a byla česká. Její historie je významně spjatá s pětatřicetiletým působením vlasteneckého řídícího učitele Eduarda Peřiny, po němž je v Černovíře pojmenovaná ulice. Také kulturní a osvětová činnost se zdárně vyvíjela. Založen byl pěvecký spolek, Sokol, divadelní ochotnický spolek a tělovýchovná jednota.

Na území Černovíra se nacházejí mnohé památky. Je to především impozantní barokní komplex Klášter Hradisko, nazývaný podle podoby s královským palácem v Madridu Moravským Escorialem. Na Frajtově náměstí stojí kostel Československé církve husitské Prokopa Holého z roku 1940 a vedle něj památník obětem světových válek. Na Petřkově ulici je kaple Navštívení Panny Marie z roku 1842 se zvonicí, na Polní ulici stojí renesanční boží muka z počátku 16. století. Na domě v Jablonského ulici je osazen barokní kamenný erb opata Bönische a na téže ulici najdeme barokní sloup Nejsvětější Trojice z poloviny 18. století.

Kulturní památkou se stal unikátní vojenský hřbitov z roku 1864, ve kterém byli v době 1. světové války společně pochováváni vojáci různých vyznání: křesťané, židé, pravoslavní i muslimové. Jsou zde uloženy ostatky více než 4000 vojáků 13 národností.

Na budově Sokola za ulicí U Stavu je pamětní deska se jmény obětí světových válek z řad členů Sokola, na domě v Heydukově ulici č. 51/4 je umístěna pamětní deska letců, bratrů Čtvrtlíkových, kteří bojovali za 2. světové války v Anglii.

Během uplynulých 100 let postihly Černovír velké povodně v letech 1914, 1917, 1920, 1938, 1946 a 1981. Žádná ale nebyla tak ničivá jako poslední v červenci roku 1997, kdy bylo zdemolováno 75 budov. Velká voda změnila Černovír k nepoznání, ale obec žije dál, něco zmizelo navždy a nové přibylo.

Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

Novinky

  • Pozvánka: Úterý 25. 5. 2021 Vycházka podél Hamerského náhonu

    18.5.2021
    178391603_10218243580991207_6536032538906994766_n Zveme vás na vycházku, kam musíme vyrazit, "než to zaroste". V úterý 25. května v podvečer půjdeme podél Hamerského náhonu z Bystrovan na Nové Sady. Budeme se cestou co nejvíce držet podél toku (ten je zde: https://mapy.cz/s/nehenonobu). Trasa má asi 7 km, jsou potřeba turistické boty, protože částečně půjdeme přes pole.
    Vyrazíme v 16:45 ze zastávky busu č. 15 Bystrovany, škola (jede z hlavního nádraží v 16:34). Z Nových Sadů vás odveze domů bus č. 14 nebo 16 anebo tramvaje č. 3, 5. Kdyby přes den silně pršelo, akce se nekoná.
    Akci vede Hynek Pečinka. Členové Přátel přírody zdarma, hosté 30 Kč.
    Co je Hamerský náhon a kde stával Hamerský mlýn neboli Měďárna?
    Hamerský náhon odvádí část vody z Bystřičky pod obcí Bystrovany a vrací ji do Moravy pod Novými Sady. Jde o umělý vodní tok, který se však postupem let zapojil do okolní krajiny a patří podle zákona mezi významné krajinné prvky vyžadující zvláštní ochranu. U dnešního kruhového objezdu u Bystrovan, u silnice směrem na Přáslavice, stála ještě na konci 90. let 20. stol. budova bývalého obilního mlýna, který stál na Hamerském náhonu, který teče podél dnešní cesty Hamerská. Od druhé poloviny 16. stol. zde máme doložený měděný hamr. V r. 1808 se vedle kovářské živnosti v mlýně začalo mlít také obilí, postupně byl přestavěn i na mletí borku (duběnky), později zde byl i lis na olej a pila. V r. 1949 byl mlýn znárodněn a ten rok se zde mlelo obilí naposledy. Dnes už není po objektu mlýna ani památky.
  • NEJKRÁSNĚJŠÍ ZIMNÍ TRASA DO PŘÍRODY VE MĚSTĚ VEDE Z BĚLIDEL DO BYSTROVAN

    16.4.2021

    Anketa Lidé, kteří se na webu projektu "Do přírody ve městě" zúčastnili ankety o nejkrásnější zimní trasu, zvolili vycházku "Podél Bystřičky za město a jinudy zpět". Ta vede z městské části Bělidla stezkou po břehu řeky Bystřice přírodním parkem do obce Bystrovany, odkud lze zpět do Olomouce přijet městským autobusem.

    Autorkou trasy je Iva Dvořáková, která kromě diplomu převezme tematické ocenění - štangli turistického salámu. Trasu si můžete prohlédnout zde a k jednotlivým zastavením se dostanete přes tento odkaz. Jak si v hodnocení veřejnosti stály ostatní trasy Do přírody ve městě, vidíte na našem grafu.

Starší »

Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019.

Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org.