Historie městské části Černovír

Černovír, městská část Olomouce s cca 1000 obyvateli, leží 2,5 km severně od centra Olomouce na levém břehu řeky Moravy. První zmínka o Černovíru je z roku 1249 pod latinským názvem Crivinir, německy Tzernowier. Dnešní název se ustálil až v 17. století. Lidé se zde usazovali odpradávna, především rybáři, neboť řeka jim dávala obživu. Během staletí byl okolní neprostupný lužní prales díky pilným rukám černovírských zemědělců kultivován, přeměněn na zemědělskou půdu, pole a pastviny.

Ves patřila nejprve nižší šlechtě a zemanům. Od roku 1429 je ves vedena mezi poddanskými statky premonstrátského kláštera na Hradisku a v jeho majetku zůstala až do roku 1784, kdy byla kanonie Hradisko zrušena. Za opata Kašpara byla Černovíru v roce 1556 přidělena obecní pečeť a na ni dvě parmy v síti. Samostatnou obcí v čele se starostou a radními se Černovír stal až v roce 1850. Po vzniku samostatné Československé republiky roku 1919 a zřízení Velké Olomouce se Černovír i s Klášterním Hradiskem stal jedním z městských předměstí.

Roku 1857 byl na pravém břehu Moravy postaven dosud zachovalý fort č. XXII jako součást olomoucké pevnosti, dnes jediný pevnostní objekt v České republice s funkčním padacím mostem. Vedle něho byla postavena vojenská střelnice. Na konci II. světové války bylo 2. května 1945 dovezeno na černovírskou střelnici 21 přerovských občanů, kteří povstali v Přerově proti německým okupantům a s nimi 2 olomoučtí občané, byli mučeni a nakonec zastřeleni. Obětem byl v roce 1946 postaven u střelnice pomník.

Význam Černovíra pro město Olomouc stoupl na počátku 20. století. Město hledalo další zdroje pitné vody a tento zdroj byl nalezen na rozhraní obcí Chválkovice a Černovír. Městská parní vodárna byla otevřena roku 1889 a v říjnu 1972 byla uvedena do provozu nová úpravna vody a čerpací stanice. Ještě do 1. světové války byl Černovír elektrifikován, postaven železný most přes řeku Moravu a provedena její regulace. Veřejné osvětlení bylo realizováno v roce 1923 a autobusové spojení s městem v roce 1927.

Obecná škola vznikla roku 1876 a byla česká. Její historie je významně spjatá s pětatřicetiletým působením vlasteneckého řídícího učitele Eduarda Peřiny, po němž je v Černovíře pojmenovaná ulice. Také kulturní a osvětová činnost se zdárně vyvíjela. Založen byl pěvecký spolek, Sokol, divadelní ochotnický spolek a tělovýchovná jednota.

Na území Černovíra se nacházejí mnohé památky. Je to především impozantní barokní komplex Klášter Hradisko, nazývaný podle podoby s královským palácem v Madridu Moravským Escorialem. Na Frajtově náměstí stojí kostel Československé církve husitské Prokopa Holého z roku 1940 a vedle něj památník obětem světových válek. Na Petřkově ulici je kaple Navštívení Panny Marie z roku 1842 se zvonicí, na Polní ulici stojí renesanční boží muka z počátku 16. století. Na domě v Jablonského ulici je osazen barokní kamenný erb opata Bönische a na téže ulici najdeme barokní sloup Nejsvětější Trojice z poloviny 18. století.

Kulturní památkou se stal unikátní vojenský hřbitov z roku 1864, ve kterém byli v době 1. světové války společně pochováváni vojáci různých vyznání: křesťané, židé, pravoslavní i muslimové. Jsou zde uloženy ostatky více než 4000 vojáků 13 národností.

Na budově Sokola za ulicí U Stavu je pamětní deska se jmény obětí světových válek z řad členů Sokola, na domě v Heydukově ulici č. 51/4 je umístěna pamětní deska letců, bratrů Čtvrtlíkových, kteří bojovali za 2. světové války v Anglii.

Během uplynulých 100 let postihly Černovír velké povodně v letech 1914, 1917, 1920, 1938, 1946 a 1981. Žádná ale nebyla tak ničivá jako poslední v červenci roku 1997, kdy bylo zdemolováno 75 budov. Velká voda změnila Černovír k nepoznání, ale obec žije dál, něco zmizelo navždy a nové přibylo.

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

Novinky

  • Nové trasy Do přírody ve městě: Objevte kouzla olomouckých parků

    17.3.2020

    Jakmile situace dovolí, rozeběhne se turistická sezóna 2020, na niž je připravena aktualizovaná sada tras příměstských procházek v Olomouci pod názvem "Do přírody ve městě". Ke stávajícím trasám přibyly tři nové, bonusové, z nichž dvě se věnují olomouckým parkům. Individuálně se na ně můžete vydat už teď.

    Všechny olomoucké sady jsou odpočinkovou zónou, uvidíte vzrostlé staré stromy, uspořádané ve stromořadích nebo jako parky anglického typu. V centrální části jsou upravené záhony, rozárium, botanické zahrady, vodní plochy. V dřívějších dobách se nesmělo po travnatých plochách chodit a v parcích hlídali hlídači. Dnes si klidně můžete v trávě i na dece odpočinout. Ve všech parcích jsou sochy, krásné budovy i s možností občerstvení. 

    Objevte Smetanovy, Čechovy a Bezručovy sady a další přilehlé zelené plochy. Vydejte se na trasy Zelený kruh parků I a Zelený kruh parků II.

  • Sbírkové skleníky Výstaviště Flora Olomouc se znovu otevírají pro veřejnost

    28.1.2020

    Dsc0077 V sobotu 1. února se po provozní pauze opět otevírají brány Sbírkových skleníků olomouckého Výstaviště Flora. Návštěvníci se mohou těšit na překrásnou podívanou plnou citrusových plodů, květů, cizokrajných rostlin a exotických zvířat. K zajímavým ukázkám patří kvetoucí strelície královské, první sukulenty či plod ananasu. Subtropický skleník okouzlí svým nepřeberným množstvím plodících citrusů a jejich exotickou vůní. Pro děti je k vidění také kajman brýlový a bílý sumec.

    Od 1. února 2020 budou Sbírkové skleníky, které najdete poblíž hlavní aleje ve Smetanových sadech, otevřeny každý víkend.  

Starší »

Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019.

Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org.