Popis trasy Cesta za léčivou vodou

1. zastavení: Klášterní Hradisko

Vystoupíme na autobusové zastávce Klášterní Hradisko, nedaleko níž se vypíná národní kulturní památka, barokní komplex Klášter Hradisko. Roku 1078 jej dal vybudovat k poctě sv. Štěpána přemyslovský údělný kníže Ota I. Sličný s manželkou Eufemií. Stal se sídlem benediktinů, kteří byli kolem roku 1151 za panování knížete Oty III. s manželkou Durancií nahrazeni premonstráty. Klášter byl mnohokrát obléhán, dobýván a vypalován, ať Tatary, husity, Švédy nebo samotnými Olomoučany.

Aktuální barokní podoba kláštera Hradisko včetně centrálního kostela sv. Štěpána pochází z roku 1736 a jejími autory jsou vídeňští projektanti a architekti Pietr Tencalla a Domenico Martinelli. Roku 1784 byl císařem Josefem II. klášter zrušen a místo něj zřízen generální seminář pro výchovu kněží, kde působil jako rektor Josef Dobrovský. Po smrti císaře byl klášter předán rakouské armádě, která zde zřídila pevnostní skladiště a v době napoleonských válek francouzský zajatecký tábor. Od roku 1802 je zde již trvale zřízena vojenská nemocnice. Klášterní Hradisko se pyšní bohatou barokní, sochařskou a malířskou výzdobou. Její historické prostory jsou ve vybraných dnech přístupné veřejnosti.

 

2. zastavení: Střední škola zemědělská a zahradnická

Kolem Klášterního Hradiska podél zahrádek dojdeme na ulici U Hradiska, kde se po pravé straně nachází nejstarší zemědělská škola na Moravě. Založena byla roku 1876 v místním hostinci.

 

3. zastavení: Vojenský hřbitov

Cesta pokračuje rovně k Farmaku, v jehož těsné blízkosti na Čelakovského ulici se nachází civilní a za ním vojenský hřbitov. Vojenský hřbitov, vysvěcený roku 1869, je unikátní tím, že je na něm pohřbeno přes 4000 vojáků třinácti národností a různých církevních vyznání, kteří zemřeli ve vojenské nemocnici Klášterního Hradiska. Ve středu hřbitova stojí otevřená křesťanská kaple s kopulí a východně je muslimská otevřená kaple s půlměsícem. V současné době, po téměř 50 letech devastace, kdy byly kříže rozkradeny a hřbitov pustl, je tato kulturní památka chráněná mezinárodními konvencemi a uváděna do důstojného stavu. Na civilním hřbitově, sousedícím s vojenským, není žádná kaple ani márnice, ale uprostřed stojí tři metry vysoký kříž z konce 19. století. V rodinné hrobce strojníka hejčínského cukrovaru Antonína Pacase jsou uloženy ostatky spisovatelky Boženy Mrštíkové, manželky spisovatele a dramatika Viléma Mrštíka.

4. zastavení: Barokní sloup Nejsvětější Trojice

Od hřbitova odbočíme zpět doprava a ulicí U Hradiska dojdeme k hlavní silnici na křižovatku. Přes silnici na Jablonského ulici stojí v maličkém parčíku vzácná památka – sloup Nejsvětější Trojice z první poloviny 18. století. Na vrcholu pětimetrového trojbokého sloupu spatříme reliéfy Trojice a nad nimi symbolické pozlacené boží oko, obklopené svatozáří slunečních paprsků. Hlavice sloupu nese nápis „Sláva Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu svatému“ jako poděkování rodiny sedláka Zvěřiny za ochranu před morovou nákazou.

 

5. zastavení: Kamenný erb

Budeme pokračovat Jablonského ulice směrem k Frajtovu náměstí a na domě č. 86 uvidíme další kulturní památku – barokní kamenný erb opata Benedikta Bönische z roku 1717. Je to památka na dobu, kdy dům i celý Černovír patřil Klášternímu Hradisku.

 

6. zastavení: Frajtovo náměstí

Po pár metrech dojdeme na Frajtovo náměstí ke kostelu – Sboru Prokopa Holého, vysvěcenému 12. května roku 1940. V dříve živém duchovním centru se dnes konají pobožnosti pouze příležitostně. Vedle kostela stojí památník obětem I. a II. světové války od olomouckého sochaře Františka Hořínka, odhalený 17. července 1921. Vévodí mu sousoší ruského a francouzského legionáře.

 

7. zastavení: Základní škola

Za kostelem zabočíme vleva do Petřkovy ulice a projedeme kolem základní školy, dostavěné v roce 1874. Čtvrt století vedl školu ředitel Edvard Peřina, zakladatel místního Sokola, který má na škole pamětní desku a je po něm pojmenovaná i jedna z černovírských ulic.

 

8. zastavení: Mariánská kaple

Na konci Petřkovy ulice na křižovatce vidíme kapli Navštívení Panny Marie z roku 1842 se zvoničkou. Dodnes je jedním z jejich zvonů vyzváněno umíráčkem. Vedle kaple stojí kamenný kříž s reliéfem Panny Marie Bolestné z roku 1863. Na kříži čteme nápis: „Fabián a Karolína Zvěřinovi manželové zdejší z č. 34 kříž tento postavili ke cti Boží L.P. 1863.“

 

9. zastavení: Boží muka z 19. století

Od kaple budeme pokračovat rovně Černovírskou ulicí až na točnu autobusů MHD, kde stojí boží muka z 19. století.

 

10. zastavení: Renesanční boží muka z 16. století

Odbočíme na Hlušovickou ulici, po pár metrech odbočíme na Polní ulici a na jejím konci stojí jedna z nejstarších olomouckých drobných památek, ojedinělá renesanční boží muka z 20. let 16. století. Na vysokém sloupku je kaplička s výjevy Ukřižování, Zmrtvýchvstání, Kristus na Hoře Olivetské a Kristus apokalyptický.

 

11. zastavení: Nová vodárna

Od božích muk na konci Polní ulice pokračujeme doleva Žitnou ulicí a na jejím konci zabočíme doprava směrem k Černovírskému lesu. Po levé straně uvidíme fotbalové hřiště a rozcestí, na němž začíná naučná stezka Černovírské slatiniště. Půjdeme po ní přes železniční nadjezd a za ním uvidíme budovu nové vodárny. Nová úpravna vody a čerpací stanice byla uvedena do provozu v říjnu 1972. V prameništi Černovír najdeme celkem sedm kopaných studní, které slouží jako sběrné. Zdrojem je podzemní voda z pramenišť Černovír, Štěpánov, Chomoutov a Moravská Huzová.

 

12. zastavení: Parní vodárna

Od vodárny půjdeme dál po naučné stezce směrem Chválkovice, až dojdeme k parní vodárně. Městská parní vodárna byla slavnostně otevřena 15. prosince 1889 a byla v provozu do roku 1960, kdy byla převedena na elektrický provoz s ponornými čerpadly. Jediná dochovaná parní vodárna v České republice, navíc umístěná v původním prostředí, byla prohlášena technickou památkou.

 

Na zpáteční cestě po pravé straně najdeme odbočku do lesa k pramenu Černovírské kyselky, sirnaté vody s obsahem železa. Vezměte si s sebou láhev, doporučujeme pít až doma. Na protější straně cesty se nachází kouzelné Černovírské slatiniště, ve kterém žije např. rosnička zelená, čolek velký, ledňáček říční, z rostlin je zastoupen např. hvozdík pyšný, violka slatinná nebo vodní hmyzožravá bublinatka jižní.

 

Zpáteční cesta vede zase k točně MHD, od které projdeme rovně ke břehu řeky Moravy a po protipovodňové hrázi ve směru toku řeky Moravy až k železnému mostu. Odbočíme vlevo kolem Kynologické stanice, vyjdeme k hlavní silnici a dojdeme na Frajtovo náměstí k autobusové zastávce, kde naše trasa končí.

Poznámky k trase

Příroda v okolí

V černovírském lese vyvěrá pramen kyselky, sirnaté vody s obsahem železa. Poblíž se nachází slatiniště, ve kterém žije např. rosnička zelená, ledňáček říční, čolek velký nebo modrásek bahenní. Z rostlin je tu zastoupen např. hvozdík pyšný nebo vodní hmyzožravá bublinatka jižní. U obvodní zdi klášterní zahrady Klášterního Hradiska stojí památná lípa, stará 250 let, vysoká 24 m s obvodem kmene 467 cm. Po polní cestě z Černovíra podél železniční trati, proti proudu Trusovického potoka směrem k Bohuňovicím dojdeme k dubu, kterému se říká Hromův Dub. Je starý přes 400 let a roku 2010 se stal vítězem celostátní ankety Strom roku. K procházkám a projížďkám na kole lákají břehy řeky Moravy.

 

Zajímavosti z městské části

Lidé se v Černovíře sdružují nejen v TJ Sokol a Slovan Černovír, ale i u dobrovolných hasičů nebo coby chovatelé a kynologové. V roce 2010 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice, ve které se také pořádají hasičské bály a jiné kulturně společenské akce.

Fond ohrožených dětí otevřel v roce 2013 na Peřinově ulici nové zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – Klokánek.

Velkou událostí je i Olomoucký půlmaraton, kdy tisíce běžců z celého světa běží i přes Černovír a Klášterní Hradisko za vydatného povzbuzování a potlesku obyvatel Černovíra, kteří v hojném počtu lemují trasu. Mezi běžci je vždy i několik černovírských vytrvalců.

Černovír protíná několik cyklotras, za pár minut dojedete na kole k přírodnímu koupališti Poděbrady a městskou hromadnou dopravou se několikrát za hodinu dostanete do centra Olomouce.

To všechno přispívá k příjemnému bydlení v této lokalitě a stále tu přibývá nových domů. Žije se nám tu dobře.

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

Novinky

  • Pozvánka: Úterý 25. 5. 2021 Vycházka podél Hamerského náhonu

    18.5.2021
    178391603_10218243580991207_6536032538906994766_n Zveme vás na vycházku, kam musíme vyrazit, "než to zaroste". V úterý 25. května v podvečer půjdeme podél Hamerského náhonu z Bystrovan na Nové Sady. Budeme se cestou co nejvíce držet podél toku (ten je zde: https://mapy.cz/s/nehenonobu). Trasa má asi 7 km, jsou potřeba turistické boty, protože částečně půjdeme přes pole.
    Vyrazíme v 16:45 ze zastávky busu č. 15 Bystrovany, škola (jede z hlavního nádraží v 16:34). Z Nových Sadů vás odveze domů bus č. 14 nebo 16 anebo tramvaje č. 3, 5. Kdyby přes den silně pršelo, akce se nekoná.
    Akci vede Hynek Pečinka. Členové Přátel přírody zdarma, hosté 30 Kč.
    Co je Hamerský náhon a kde stával Hamerský mlýn neboli Měďárna?
    Hamerský náhon odvádí část vody z Bystřičky pod obcí Bystrovany a vrací ji do Moravy pod Novými Sady. Jde o umělý vodní tok, který se však postupem let zapojil do okolní krajiny a patří podle zákona mezi významné krajinné prvky vyžadující zvláštní ochranu. U dnešního kruhového objezdu u Bystrovan, u silnice směrem na Přáslavice, stála ještě na konci 90. let 20. stol. budova bývalého obilního mlýna, který stál na Hamerském náhonu, který teče podél dnešní cesty Hamerská. Od druhé poloviny 16. stol. zde máme doložený měděný hamr. V r. 1808 se vedle kovářské živnosti v mlýně začalo mlít také obilí, postupně byl přestavěn i na mletí borku (duběnky), později zde byl i lis na olej a pila. V r. 1949 byl mlýn znárodněn a ten rok se zde mlelo obilí naposledy. Dnes už není po objektu mlýna ani památky.
  • NEJKRÁSNĚJŠÍ ZIMNÍ TRASA DO PŘÍRODY VE MĚSTĚ VEDE Z BĚLIDEL DO BYSTROVAN

    16.4.2021

    Anketa Lidé, kteří se na webu projektu "Do přírody ve městě" zúčastnili ankety o nejkrásnější zimní trasu, zvolili vycházku "Podél Bystřičky za město a jinudy zpět". Ta vede z městské části Bělidla stezkou po břehu řeky Bystřice přírodním parkem do obce Bystrovany, odkud lze zpět do Olomouce přijet městským autobusem.

    Autorkou trasy je Iva Dvořáková, která kromě diplomu převezme tematické ocenění - štangli turistického salámu. Trasu si můžete prohlédnout zde a k jednotlivým zastavením se dostanete přes tento odkaz. Jak si v hodnocení veřejnosti stály ostatní trasy Do přírody ve městě, vidíte na našem grafu.

Starší »

Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019.

Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org.