Historie městské části Lošov

Lošov, cca r. 1930 Lošov se rozkládá v údolí Lošovského potoka mezi posledními výběžky Nízkého Jeseníku, asi 9 km severovýchodně od centra města Olomouce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1385 (Lacznaw), k roku 1465 ves patřila k majetku premonstrátského kláštera Hradisko. Roku 1850 se Lošov stal samostatnou obcí; farností, poštou, školou i četnickou stanicí spadal pod Sv. Kopeček. Součástí Olomouce se Lošov stal jako poslední připojená obec v roce 1980. V nedaleké lokalitě Zlatý důl se patrně už od 11. století dolovalo zlato a další vzácné kovy, těžba však brzy zanikla. Úspěšné nebyly ani pozdější pokusy o její obnovu v 18. století. V Lošově se nacházel i lom na břidlici a obilný mlýn. V roce 1911 byla v obci výrobna olomouckých tvarůžků. Lošovské lesy patřily od roku 1879 Liechtensteinům a proto v nich dodnes můžeme nalézt několik pamětních nebo hraničních kamenů.

Český název vsi byl vždy Lošov (1465) v německých pramenech  Lossow (1667, 1718), či Loschau (1751). Nejpozději od 15. století ves patřila klášteru Hradisko, a to až do jeho zrušení v r. 1784. Pak spravoval celé panství náboženský fond a v r. 1826 je koupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. V katastru obce se kdysi dolovalo zlato. Od r. 1850 obec patřila do olomouckého okresu. V r. 1980 byla sloučena s Olomoucí. Více...

Mariánské Údolí

Mariánské Údolí, r. 1898 Již v roce 1825 založil Josef Zvěřina v Mariánském Údolí provoz železáren, které se později staly součástí Vítkovických železáren pod vedením Rothschildů. Hutní výroba ve firmě dlouho dominovala, ovšem již v roce 1861 se započalo s výrobou kamen a roku 1873 byl vyroben první domácí přístroj – šicí stroj (vše pod vedením Ignáce Machánka). Podnik se rozvíjel a roku 1902 svá kamna Meteor nechal patentovat. Do začátku 30. let 20. století prodala firma přibližně milion kusů. Masivně se rozvinula výroba kuchyňských přístrojů (mlýnky na maso, pračky, …). Od roku 1919 firma používá své logo s názvem Mora, v tomto roce se zároveň začalo s výrobou prvních plynových sporáků. Podnik postupně začal vyrábět i lednice (od roku 1948) a závěsné plynové kotle. V roce 1951 se oddělil závod pro letecký průmysl, společnost Mora Aerospace. V roce 1958 Mora vyrobila svou první plynovou pračku pod názvem Morette. Více...

Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

int(1)

Novinky

  • Ještě nemáte svůj soubor tras Do přírody ve městě? Právě vyšel dotisk

    10.1.2024

    Před Vánocemi 2023 přijela z tiskárny voňavá dodávka dotisku oblíbené brožury s trasami Do přírody ve městě. V informačním centru v podloubí olomoucké radnice ji můžete zdarma získat i vy. 

    Publikace obsahuje 16 zpracovaných vycházek za minulostí, současností a přírodou v různých čtvrtích města Olomouce. Každá trasa je popsána na čtyřstránkové kartě, text doplňují fotografie míst, která na trase navštívíte. Na webu www.prirodavemeste.cz pak najdete podrobnější popisy tras a zajímavosti z historie městských částí, kterými trasy procházejí.

  • Archeologové objevili u Olomouce hroby, obydlí a nástroje z doby kamenné i z keltského období

    25.10.2023

    Foto: Archeologické centrum Olomouc OLOMOUCKÝ REJ - Archeologové čekali, že při stavbě propojky západní tangenty s dálnicí D35 najdou zajímavé věci. Že ale budou nálezy tak bohaté, s tím určitě nepočítali. Podle Venduly Vránové z Archeologického centra jsou dosavadní výsledky výzkumu příjemným překvapením. Výzkum se koná na území mezi Globusem na kraji Olomouce, Křelovem a Břuchotínem. Příští rok zde začne stavba tříkilometrového dokončení západního obchvatu. Více...

Starší »

Banan-maly Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019. Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org. Webhosting BANAN.cz.

Věnováno památce Ing. Jiřího Hambálka.