Historie městských částí Nemilany a Slavonín
Stručná historie Nemilan
První písemná zmínka o Nemilanech pochází z roku 1141. Od nepaměti šlo o ves ve vlastnictví města Olomouce, byl zde ale také statek olomoucké kapituly. V roce 1826 byla postavena kaple sv. Jana a Pavla, ovšem i poté Nemilany spadaly pod farnost ve Slavoníně, ačkoli po roce 1834 již měly vlastní školu. Stejně jako Slavonín i Nemilany patřily do olomouckého jazykového ostrova, protože zde původně žili téměř jen německy mluvící obyvatelé. Roku 1850 se staly samostatnou politickou obcí, přičemž až do roku 1877 k Nemilanům patřila i osada Kyselov, která se poté osamostatnila.
Teprve po vzniku Československé republiky se v původně malé zemědělské obci začal částečně rozvíjet i průmysl, což vedlo jak k celkovému nárůstu obyvatel, tak ke zvyšování poměru těch česky mluvících, což dalo vzniknout severně ležící České čtvrti s českou školou. V roce 1930 zde již žilo 919 Němců a 281 Čechů. Kromě původních tří mlýnů a cihelny, která zanikla za krize ve 30. letech 20. století, zahájil u hranic s olomouckými Novými Sady provoz Lošťákův podnik vyrábějící potřeby pro stavebnictví („Dehetka“) nebo továrna na barvy Fitox rodiny Vetchých. Více...
Stručná historie Slavonína
Zřejmě již od svého počátku byl Slavonín v majetku olomouckého biskupství, místní hospodářský dvůr byl ale v roce 1582 rozparcelován mezi zdejší rolníky. Šlo o významnou obec, neboť byl centrem farnosti, což se projevilo i v tom, že kromě staršího kostela sv. Ondřeje zde byla na návsi (dnes Zolova ulice) postavena kaple sv. Floriána, dále několik božích muk, kamenných křížů a dalších objektů. Během obléhání Olomouce v roce 1758 si pruský král Fridrich II. vybral za své dočasné sídlo právě zdejší barokní faru.
Roku 1850 se Slavonín stal samostatnou politickou obcí, tehdy zde žilo 668 obyvatel, na začátku 20. století jejich počet přesáhl jeden tisíc. Dlouhá léta zde fungovaly dvě cihelny, po roce 1885 Moritze Fischera, později patřící rodině Sonnenscheinů, a od roku 1910 Špačkova, pak v majetku Ing. Sigmunda. Dalšími podniky byla pekárna Krones, závod na zpracování zelí a zeleniny, později také firmy na zpracování písku, slévárna a kovodělný závod Františka Svobody či Klementova chemická výroba. Vedle staré německé obecné školy zde působila i důležitá německá odborná hospodářská škola, až v roce 1919 vznikla česká jednotřídka, rozšířená roku 1931. Více...
Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz
