Historie městských částí Nemilany a Slavonín

Stručná historie Nemilan

První písemná zmínka o Nemilanech pochází z roku 1141. Od nepaměti šlo o ves ve vlastnictví města Olomouce, byl zde ale také statek olomoucké kapituly. V roce 1826 byla postavena kaple sv. Jana a Pavla, ovšem i poté Nemilany spadaly pod farnost ve Slavoníně, ačkoli po roce 1834 již měly vlastní školu. Stejně jako Slavonín i Nemilany patřily do olomouckého jazykového ostrova, protože zde původně žili téměř jen německy mluvící obyvatelé. Roku 1850 se staly samostatnou politickou obcí, přičemž až do roku 1877 k Nemilanům patřila i osada Kyselov, která se poté osamostatnila.

Teprve po vzniku Československé republiky se v původně malé zemědělské obci začal částečně rozvíjet i průmysl, což vedlo jak k celkovému nárůstu obyvatel, tak ke zvyšování poměru těch česky mluvících, což dalo vzniknout severně ležící České čtvrti s českou školou. V roce 1930 zde již žilo 919 Němců a 281 Čechů. Kromě původních tří mlýnů a cihelny, která zanikla za krize ve 30. letech 20. století, zahájil u hranic s olomouckými Novými Sady provoz Lošťákův podnik vyrábějící potřeby pro stavebnictví („Dehetka“) nebo továrna na barvy Fitox rodiny Vetchých. Více...

Stručná historie Slavonína

Slavonín, r. 1965 Zřejmě již od svého počátku byl Slavonín v majetku olomouckého biskupství, místní hospodářský dvůr byl ale v roce 1582 rozparcelován mezi zdejší rolníky. Šlo o významnou obec, neboť byl centrem farnosti, což se projevilo i v tom, že kromě staršího kostela sv. Ondřeje zde byla na návsi (dnes Zolova ulice) postavena kaple sv. Floriána, dále několik božích muk, kamenných křížů a dalších objektů. Během obléhání Olomouce v roce 1758 si pruský král Fridrich II. vybral za své dočasné sídlo právě zdejší barokní faru.

Roku 1850 se Slavonín stal samostatnou politickou obcí, tehdy zde žilo 668 obyvatel, na začátku 20. století jejich počet přesáhl jeden tisíc. Dlouhá léta zde fungovaly dvě cihelny, po roce 1885 Moritze Fischera, později patřící rodině Sonnenscheinů, a od roku 1910 Špačkova, pak v majetku Ing. Sigmunda. Dalšími podniky byla pekárna Krones, závod na zpracování zelí a zeleniny, později také firmy na zpracování písku, slévárna a kovodělný závod Františka Svobody či Klementova chemická výroba. Vedle staré německé obecné školy zde působila i důležitá německá odborná hospodářská škola, až v roce 1919 vznikla česká jednotřídka, rozšířená roku 1931. Více...

Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

Novinky

  • Neshánějte letenky ani lodní lístky. Do Nového Světa dojdete zakrátko pěšky

    15.5.2016

    Novysvet_009 Květnovou vycházkou jsme pokračovali v seznamování se s trasami projektu Do přírody ve městě. V úterý 10. května jsme se vydali od Šantovky podél místních vodních toků do olomoucké městské části Nový Svět.

    Než jsme si prohlédli její památky, pokochali jsme se přírodou kolem řeky Moravy, a pak na Novém Světě si kdo chtěl, opekl něco dobrého na zub v hospůdce Na Hřišti, kde nám dali k dispozici ohniště. 

    Průvodkyní nám byla Marcela Dosedělová, která tuto trasu pro projekt zpracovala.

    Trasa vycházky, na kterou se můžete vydat i vy sami. My jsme ji tentokrát ale šli v protisměru. Fotky z vycházky najdete tady...

  • Jak jsme zatměli u kyselky

    22.3.2016

    Cernovirska_kyselka Letošní první vycházka, na níž seznamujeme účastníky s trasami projektu Do přírody ve městě, směřovala ve čtvrtek 17. března odpoledne do typických hanáckých vesnic Týnečka a Chválkovic. Průvodcovství se ujala Jana Votroubková, která tuto trasu předloni zmapovala a nafotila.

    Sešlo se nás třináct, ale vůbec jsme se necítili nešťastně. Překvapilo nás, jaké pěkné výhledy se nabízejí na Olomouc nebo i Svatý Kopeček z polí mezi Týnečkem a Chválkovicemi. Na fort č. II a unikátní technickou památku, parní vodárnu z roku 1889, jsme mohli nahlédnout jen přes plot a ti, co v ní ještě nikdy nebyli uvnitř, si přislíbili nápravu. Třeba při Dnech evropského kulturního dědictví.  

    Kochali jsme se a kochali, posléze i západem slunce, takže v lese mezi slatiništi cestou k Černovírské kyselce nás zastihla tma. Naštěstí naše průvodkyně, ostřílená cestovatelka, byla vybavená a posvítila nám čelovkou. Kyselka je v lese dobře utajená, kdo alespoň přibližně netuší, kde se nachází, bude ji sám hledat těžko. Alespoň tak mi to v té tmě připadalo. Hrníček na načerpání vody u ní nechybí, my však byli vybaveni vlastními petkami. A tak seznámeni s místními památkami a osvěženi kyselkou jsme se za tmy, ale spokojeni rozjížděli domů.

« Novější | Starší »

Banan-maly Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019. Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org. Webhosting BANAN.cz.

Věnováno památce Ing. Jiřího Hambálka.