Historie městské části Neředín

Neředín, r. 1902 Katastru Neředína vévodí Tabulový vrch. Vždy byl důležitou kótou, zejména z historického a vojenského hlediska. Je to vlastně přesně neurčitelná náhorní plošina. Takzvaný Tabulák má své nejvyšší místo 49°35'12,51''N a 17°12'59,948''E. Nadmořská výška je udávána různými zdroji různě. Tento význačný bod bohužel není nijak vyznačen ani historickou tabulkou, natož triangulační značkou.

Od nejstarších dob zde vždy bylo osídlení, archeologické nálezy jsou četné. Přelomový a unikátní objev Archeologického centra z roku 2001 dokazuje, že v období markomanských válek se římské legie dostaly až na Tabulový vrch a zřídily zde vojenský tábor (více na www.rimanevolomouci.cz). Tato skutečnost je potvrzena mezinárodním týmem specialistů. Dříve se totiž mělo za to, že hranice zamýšlené římské provincie Markomanie měla probíhat jižnějším Brněnskem. Římané pádili spíše na západ do civilizovanějších končin, které chtěli kolonizovat a "uchránit" tak před vznikajícím a šířícím se křesťanstvím. V jedné z pověstí o založení města se traduje, že to tu navštívil i sám veliký Julius Caesar.

Kolonizace později probíhala naopak směrem ze západu. Usadilo se zde v Neředíně a vůbec na Moravě tisíce německy mluvících osadníků. Tím se sice prý zkvalitnil genetický fond, ale poměr složení obyvatelstva se na dlouhá staletí proměnil výrazně ve prospěch Němců. To se změnilo až odsunem po 1. a 2. světové válce. Pamětníci sdělovali, že "Němke vokolo Holomóca chodile oblečeny jako iny Hanačke", čímž byl myšlen krásný hanácký kroj.

Koncem 18. století, v časech, kdy císařovna Marie Terezie a císař František II. chtěli za každou cenu udržet celistvost habsburské monarchie, se Rakousko muselo bránit expanzím Pruska. Vypukla Sedmiletá válka a kolem celé Olomouce bylo vybudováno ve dvou fázích opevnění a obranný fortový věnec (více zde a zde). Nejdříve však ze západu. Z 11 zachovaných pevností se nachází v Neředíně Fort č. XV. 

Vždy zde byl dostatek vody pro početnou posádku, v každé pevnosti byla vydatná studna. Kolem celé Olomouce byla zrušena v šíři asi jednoho kilometru všechna zástavba, aby vzniklo rozsáhlé volné předpolí. Takže i celý Neředín byl srovnán se zemí, aby se nepřítel Prušák nemohl skrývat a byl hezky na dostřel. Vše skončilo roku 1866 příměřím. Ještě před Prusko-rakouskou válkou, v roce 1853, se konaly v Olomouci největší manévry. Císař bydlel v arcibiskupském paláci, rovněž tak ruský car Mikuláš a další potentáti z Anglie nebo baroni Rotschildové.

Neředín, r. 1930 Po zrušení olomoucké pevnosti roku 1886 se město začalo rozrůstat na všechny strany, "za hradby", takže původní hřbitov U Dřevěného zvonu se ocitl uvnitř města, což už roku 1773 zakázal Josef II. Nový hřbitov - Ústřední - byl otevřen 1901. Měl a má katolickou, evangelickou a židovskou kapli. Jsou zde i kameny z nejstarších dob, jeden z nich zdobí hrob zakladatelů Olomouckého spolku muzejního Havelky, Wankela a Wurma. Návštěva hřbitova je jako procházka historickým parkem.

Elektrická dráha - tramvaje vozí olomoucké občany od roku 1899, ihned po Praze. Původní konečná byla na Pražské ulici, pak až u letiště. V současné době je u krematoria, startu naší trasy. Tímto měla vesnice Neředín, jediná v Rakousku-Uhersku, zastávku tramvaje. České noviny ze závisti hodlaly tento rakušácký výdobytek bojkotovat, nabádaly česky hovořící občany, aby elektrickou dráhu zdržovali. Bylo mnoho kolizí s koňskými povozy, trakaři i chodci.

Nejvýznamnější událostí z místní historie bylo zřízení vojenského cvičiště roku 1900, ohraničeného topolanskou silnicí a hněvotínskou cestou. Kopečkovitý Neředín se báječně hodil. C. a k. Ministerstvo války roku 1905 vydalo výnos a 1906 byla podepsána smlouva mezi stavebním erárem a vlastníky katastrů v Neředíně, Hněvotíně a Nové Ulici. Místní zavedení zemědělci přišli třeba i o všechnu půdu a dobytek. Byli sice odškodněni, ale za 1. světové války padla měna, takže tento pakt byl pro ně likvidující. Tabulový vrch byl zplanýrován a mírně navršen. Z radnice se konšelé mohli kochat novým cvičištěm pozlaceným pampeliškami.

Když se po cvičišti přestali prohánět vojáci a vojenští koňové, přišli aviatici a vzniklo civilní letiště. První letadlo zde startovalo již 1910, Ing. Kašpar se udržel ve vzduchu celých 6,5 minuty. K této slávě se z celé Moravy sešlo na 30 000 lidí. Po rozpuštění rakousko-uherské armády se na neředínském letišti soustředili čeští letci v prvních plucích Československé armády. T. G. Masaryk zde vykonal přehlídku, vzlétla 3 letadla. Místní Němce, kterých bylo ještě v této době dobře polovina všech Neředíňáků, tyto české vzmachy tuze hnětly.

V Neředíně také v roce 1937 započal Jan Antonín Baťa jako představitel obrovského obuvnického koncernu svou civilní cestu kolem světa za obchodem. Start byl sice v Otrokovicích, ale 1. pilotem byl fenomenální neředínský rodák Josef Engliš, původně letecký mechanik z firmy Letov na Šibeníku. Let trval 4 měsíce, před každým ze 43 přistání si byznysmeni oblékli smokingy a šli jednat s jim podobnými v metropolích všech kontinentů.

Poslední vojáčci zde byli Rusáčci, jejichž helikoptéry rušily spánek i život nejen v Neředíně, ale v celé Olomouci. Celý prostor letiště i okolí zaneřádili a zohavili. S následky se potýkáme dodnes.

Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

Novinky

  • Pozvánka: Úterý 25. 5. 2021 Vycházka podél Hamerského náhonu

    18.5.2021
    178391603_10218243580991207_6536032538906994766_n Zveme vás na vycházku, kam musíme vyrazit, "než to zaroste". V úterý 25. května v podvečer půjdeme podél Hamerského náhonu z Bystrovan na Nové Sady. Budeme se cestou co nejvíce držet podél toku (ten je zde: https://mapy.cz/s/nehenonobu). Trasa má asi 7 km, jsou potřeba turistické boty, protože částečně půjdeme přes pole.
    Vyrazíme v 16:45 ze zastávky busu č. 15 Bystrovany, škola (jede z hlavního nádraží v 16:34). Z Nových Sadů vás odveze domů bus č. 14 nebo 16 anebo tramvaje č. 3, 5. Kdyby přes den silně pršelo, akce se nekoná.
    Akci vede Hynek Pečinka. Členové Přátel přírody zdarma, hosté 30 Kč.
    Co je Hamerský náhon a kde stával Hamerský mlýn neboli Měďárna?
    Hamerský náhon odvádí část vody z Bystřičky pod obcí Bystrovany a vrací ji do Moravy pod Novými Sady. Jde o umělý vodní tok, který se však postupem let zapojil do okolní krajiny a patří podle zákona mezi významné krajinné prvky vyžadující zvláštní ochranu. U dnešního kruhového objezdu u Bystrovan, u silnice směrem na Přáslavice, stála ještě na konci 90. let 20. stol. budova bývalého obilního mlýna, který stál na Hamerském náhonu, který teče podél dnešní cesty Hamerská. Od druhé poloviny 16. stol. zde máme doložený měděný hamr. V r. 1808 se vedle kovářské živnosti v mlýně začalo mlít také obilí, postupně byl přestavěn i na mletí borku (duběnky), později zde byl i lis na olej a pila. V r. 1949 byl mlýn znárodněn a ten rok se zde mlelo obilí naposledy. Dnes už není po objektu mlýna ani památky.
  • NEJKRÁSNĚJŠÍ ZIMNÍ TRASA DO PŘÍRODY VE MĚSTĚ VEDE Z BĚLIDEL DO BYSTROVAN

    16.4.2021

    Anketa Lidé, kteří se na webu projektu "Do přírody ve městě" zúčastnili ankety o nejkrásnější zimní trasu, zvolili vycházku "Podél Bystřičky za město a jinudy zpět". Ta vede z městské části Bělidla stezkou po břehu řeky Bystřice přírodním parkem do obce Bystrovany, odkud lze zpět do Olomouce přijet městským autobusem.

    Autorkou trasy je Iva Dvořáková, která kromě diplomu převezme tematické ocenění - štangli turistického salámu. Trasu si můžete prohlédnout zde a k jednotlivým zastavením se dostanete přes tento odkaz. Jak si v hodnocení veřejnosti stály ostatní trasy Do přírody ve městě, vidíte na našem grafu.

Starší »

Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019.

Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org.