Historie městské části Neředín

Neředín, r. 1902 Katastru Neředína vévodí Tabulový vrch. Vždy byl důležitou kótou, zejména z historického a vojenského hlediska. Je to vlastně přesně neurčitelná náhorní plošina. Takzvaný Tabulák má své nejvyšší místo 49°35'12,51''N a 17°12'59,948''E. Nadmořská výška je udávána různými zdroji různě. Tento význačný bod bohužel není nijak vyznačen ani historickou tabulkou, natož triangulační značkou.

Od nejstarších dob zde vždy bylo osídlení, archeologické nálezy jsou četné. Přelomový a unikátní objev Archeologického centra z roku 2001 dokazuje, že v období markomanských válek se římské legie dostaly až na Tabulový vrch a zřídily zde vojenský tábor (více na www.rimanevolomouci.cz). Tato skutečnost je potvrzena mezinárodním týmem specialistů. Dříve se totiž mělo za to, že hranice zamýšlené římské provincie Markomanie měla probíhat jižnějším Brněnskem. Římané pádili spíše na západ do civilizovanějších končin, které chtěli kolonizovat a "uchránit" tak před vznikajícím a šířícím se křesťanstvím. V jedné z pověstí o založení města se traduje, že to tu navštívil i sám veliký Julius Caesar.

Kolonizace později probíhala naopak směrem ze západu. Usadilo se zde v Neředíně a vůbec na Moravě tisíce německy mluvících osadníků. Tím se sice prý zkvalitnil genetický fond, ale poměr složení obyvatelstva se na dlouhá staletí proměnil výrazně ve prospěch Němců. To se změnilo až odsunem po 1. a 2. světové válce. Pamětníci sdělovali, že "Němke vokolo Holomóca chodile oblečeny jako iny Hanačke", čímž byl myšlen krásný hanácký kroj.

Koncem 18. století, v časech, kdy císařovna Marie Terezie a císař František II. chtěli za každou cenu udržet celistvost habsburské monarchie, se Rakousko muselo bránit expanzím Pruska. Vypukla Sedmiletá válka a kolem celé Olomouce bylo vybudováno ve dvou fázích opevnění a obranný fortový věnec (více zde a zde). Nejdříve však ze západu. Z 11 zachovaných pevností se nachází v Neředíně Fort č. XV. 

Vždy zde byl dostatek vody pro početnou posádku, v každé pevnosti byla vydatná studna. Kolem celé Olomouce byla zrušena v šíři asi jednoho kilometru všechna zástavba, aby vzniklo rozsáhlé volné předpolí. Takže i celý Neředín byl srovnán se zemí, aby se nepřítel Prušák nemohl skrývat a byl hezky na dostřel. Vše skončilo roku 1866 příměřím. Ještě před Prusko-rakouskou válkou, v roce 1853, se konaly v Olomouci největší manévry. Císař bydlel v arcibiskupském paláci, rovněž tak ruský car Mikuláš a další potentáti z Anglie nebo baroni Rotschildové.

Neředín, r. 1930 Po zrušení olomoucké pevnosti roku 1886 se město začalo rozrůstat na všechny strany, "za hradby", takže původní hřbitov U Dřevěného zvonu se ocitl uvnitř města, což už roku 1773 zakázal Josef II. Nový hřbitov - Ústřední - byl otevřen 1901. Měl a má katolickou, evangelickou a židovskou kapli. Jsou zde i kameny z nejstarších dob, jeden z nich zdobí hrob zakladatelů Olomouckého spolku muzejního Havelky, Wankela a Wurma. Návštěva hřbitova je jako procházka historickým parkem.

Elektrická dráha - tramvaje vozí olomoucké občany od roku 1899, ihned po Praze. Původní konečná byla na Pražské ulici, pak až u letiště. V současné době je u krematoria, startu naší trasy. Tímto měla vesnice Neředín, jediná v Rakousku-Uhersku, zastávku tramvaje. České noviny ze závisti hodlaly tento rakušácký výdobytek bojkotovat, nabádaly česky hovořící občany, aby elektrickou dráhu zdržovali. Bylo mnoho kolizí s koňskými povozy, trakaři i chodci.

Nejvýznamnější událostí z místní historie bylo zřízení vojenského cvičiště roku 1900, ohraničeného topolanskou silnicí a hněvotínskou cestou. Kopečkovitý Neředín se báječně hodil. C. a k. Ministerstvo války roku 1905 vydalo výnos a 1906 byla podepsána smlouva mezi stavebním erárem a vlastníky katastrů v Neředíně, Hněvotíně a Nové Ulici. Místní zavedení zemědělci přišli třeba i o všechnu půdu a dobytek. Byli sice odškodněni, ale za 1. světové války padla měna, takže tento pakt byl pro ně likvidující. Tabulový vrch byl zplanýrován a mírně navršen. Z radnice se konšelé mohli kochat novým cvičištěm pozlaceným pampeliškami.

Když se po cvičišti přestali prohánět vojáci a vojenští koňové, přišli aviatici a vzniklo civilní letiště. První letadlo zde startovalo již 1910, Ing. Kašpar se udržel ve vzduchu celých 6,5 minuty. K této slávě se z celé Moravy sešlo na 30 000 lidí. Po rozpuštění rakousko-uherské armády se na neředínském letišti soustředili čeští letci v prvních plucích Československé armády. T. G. Masaryk zde vykonal přehlídku, vzlétla 3 letadla. Místní Němce, kterých bylo ještě v této době dobře polovina všech Neředíňáků, tyto české vzmachy tuze hnětly.

V Neředíně také v roce 1937 započal Jan Antonín Baťa jako představitel obrovského obuvnického koncernu svou civilní cestu kolem světa za obchodem. Start byl sice v Otrokovicích, ale 1. pilotem byl fenomenální neředínský rodák Josef Engliš, původně letecký mechanik z firmy Letov na Šibeníku. Let trval 4 měsíce, před každým ze 43 přistání si byznysmeni oblékli smokingy a šli jednat s jim podobnými v metropolích všech kontinentů.

Poslední vojáčci zde byli Rusáčci, jejichž helikoptéry rušily spánek i život nejen v Neředíně, ale v celé Olomouci. Celý prostor letiště i okolí zaneřádili a zohavili. S následky se potýkáme dodnes.

Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

int(1)

Novinky

  • Pozvánka: Sobota 17. 12. 2022 Zimní vycházka k Dubu Přátel přírody

    28.11.2022

    8.50 | ODJEZD z nástupiště E před hlavním nádražím - bus č. 364 směr Uničov

    V květnu 2012 (!) jsme zasadili v háji u Hromova dubu mezi Černovírem a Chomoutovem svůj „Dub Přátel přírody“. Nyní se půjdeme podívat, jak se mu před Vánocemi daří.

    Vydáme se netradičně z Březců, kam nás doveze linkový autobus. Společně půjdeme trasou podél Chomoutovského jezera a toku říčky Oskavy (s možnou zastávkou v Pivovaru Chomout) k Hromovu dubu, kde je i ten náš doubek. Dál budeme pokračovat směrem do Týnečka, kde náš člen Vojta nachystá občerstvení. Dostat se tam bude možno ve dvou variantách - buď přímo po silnici přes Hlušovice (trasa B1), nebo delší trasou B2 vedoucí přírodou. Variantou samozřejmě je se od dubu kousek vrátit do Chomoutova, odkud jede bus MHD do centra Olomouce.

    Složte si svůj výlet! Společná trasa A: Březce – Chomoutovské jezero - dub – trať (mapa; 4,7 km; 1:15 hod.) a dále buď B1. kratší trasa trať – Hlušovice – Týneček (mapa; 3,8 km; 1 hod.), nebo delší trasa B2. trať – Trusovický potok – Černovírský les – parní vodárna - Týneček (mapa; 5,9 km; 1:30 hod.).

    S sebou dobré obutí, svačinu, nějakou vánoční ozdobu, kterou náš dub zkrášlíme, a krmení pro vodní ptactvo, které neodlétlo. Akci vedou Hynek Pečinka a Vojta Zatloukal. Příspěvek na akci: členové Přátel přírody zdarma, hosté 30 Kč.

  • Olomoucké forty v mobilu? Proč ne?!

    7.10.2022

    311180384_7960905373981601_7398098965267922865_n Nová aplikace představuje vybrané objekty unikátního fortifikačního systému Olomouce, který byl vybudován v 18. století. Součástí jsou interaktivní mapy, historickou časovou osu a nespočet fotografií.

    Aplikaci ve verzi pro mobilní telefony i pro tablety si můžete stáhnout tady. A můžete se s ní hned vydat na naši "fortovou trasu" a jindy zase dál. Protože za jeden den určitě všechny forty neboli pozůstatky olomouckého vojenského opevnění, které kolem Olomouce vyrostlo ve druhé půlce 19. století, navštívit nezvládnete.

Starší »

Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019.

Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org.