Popis trasy Vycházka za historií mezi paneláky

1. zastavení: Areál Fakultní nemocnice

Vystoupíme na tramvajové zastávce Fakultní nemocnice a míříme prudce do kopce do areálu Fakultní nemocnice k transfuzní stanici (pavilon L2). Zahradní altán z počátku 19. století za transfuzní stanicí je poslední památkou na vilu významného olomouckého nakladatele a vydavatele Romualda Prombergera. Vila sloužila dlouhá léta jako nemocniční školka, ale byla zbourána v 70. letech minulého století při výstavbě sídliště.

Cestou zpět mineme po pravé straně klasicistní čtyřmetrový pískovcový krucifix z roku 1824, který je dokladem existence bývalého kostelíka sv. Kříže. Pod ním vyvěral tzv. Křížový pramen, v té době důležitý zdroj pitné vody pro město. Voda od něho byla vedena dřevěným potrubím až na olomoucké Horní náměstí. Cesta vedoucí k už neexistujícímu svatostánku byla lemována čtyřmi sochami, které jsou nyní umístěny u stěny kostela sv. Michala v centru města.

Odtud zamíříme k Oční klinice (pavilon E). Projdeme doprava starou nemocniční vrátnicí, za níž už 250 let roste památný strom buk lesní s obvodem kmene téměř 5 m. Oční klinika je zřejmě nejzajímavější historickou budovou nemocničního areálu. Oční lékařství se studentům zdejší medicíny přednáší od roku 1833 a k roku 1895 byla olomoucká oční klinika počtem lůžek největší v Rakousku-Uhersku. V budově, postavené roku 1904, provedl 7. 12. 1905 primář Eduard Konrad Zirm první úspěšnou transplantaci oční rohovky na světě. Připomíná to pamětní desja osazená r. 2005. V letech 1928 – 1970 vedl kliniku prof. Václav Vejdovský.

Od oční kliniky projdeme nahoru kolem interny (pavilon Y) a odbočíme vlevo. Ulicí Za Nemocnicí dojdeme k fortu Tabulový vrch (Tafelberg). 

2. zastavení: Fort Tabulový vrch (Tafelberg)

Byl postaven v letech 1839-1846 společně s fortem Galgenberg (Šibeník) jako první z olomouckých pevnostních objektů. Právě z těchto dvou míst útočila v roce 1758 totiž na olomouckou pevnost pruská armáda. Fort Tafelberg  to malá předsunutá pevnost, která měla chránit střed olomoucké pevnosti před dělostřelectvem. První stálá vojenská posádka sloužila na fortu od roku 1847. Stabilně to bylo okolo 300 mužů a při cvičení okolo 700, a to až do zrušení Olomoucké pevnosti na konci 19. století. Vojenské využití měl fort ale až do roku 2011, kdy ho armáda převedla na Fakultní nemocnici. Té slouží fort jako archiv a není běžně přístupný. Veřejnosti jsou některé části fortu příležitostně přístupné v rámci dnů kulturního dědictví.

3. zastavení: Kostel Panny Marie Pomocnice

Pokračujeme dolů na ulici I. P. Pavlova a míříme za areál nemocnice k baroknímu kostelu Panny Marie Pomocnice z let 1774–1780. Věž z roku 1780 byla postavena nákladem manželky plukovního ranhojiče Antonie Pakostové. Při vstupu do kostela stojí krucifix a barokní sochy Krista a sv. Jana Nepomuckého ukazují, kde se nacházel kdysi hřbitov. Sloup se sochou P. Marie je lidová práce z první poloviny 19. století a do roku 1988 stával na Mošnerově ulici. Z původní výzdoby kostela se dochoval mariánský oltářní obraz, olejomalba Jana Kryštofa Handkeho Sv. Jan Nepomucký z roku 1740 a křtitelnice.

Vydáme se směrem k dominantě zdejšího sídliště, věžovému domu s nádrží vodojemu pod střechou.

4. zastavení: Vodojem

Věžový vodojem je dominantou nejen tohoto místa, ale celého města Olomouce. Unikátní věžový obytný dům s vyrovnávacím vodojemem navrhli projektanti Petr Brauner a Jaromír Domes; je vysoký 63 m a byl postaven v roce 1973. Dvoukomorová vodárna, která pojme milion litrů vody, je umístěna nad 13 podlažími bytů. Nádrže jsou umístěny v sobě, a to přímo ve středu patra. Jedna je uprostřed a kolem ní druhá. Konstrukce tohoto domu není panelová, je to monolitický železobetonový skelet. Základy domu s vodojemem sahají do dvacetimetrové hloubky. Stavaři se museli dostat až pod hluboké vrstvy jílu, jež by vodojem kombinovaný s bytovým domem rozhodně neunesly. Do země proto vyvrtali stovky děr pro piloty o zhruba metrovém průměru. Tyto podzemní pilíře tvoří základy vodojemu. Na každém stojí sloup, jenž prochází celou stavbou.

Pokračujeme doprava nahoru Okružní ulicí a odbočíme vlevo na Kšírovu ulici. Po pravé straně pak uvidíme odbočku ke starému hřbitovu z roku 1901. 

5. zastavení: Starý hřbitov na Nové Ulici

Nejprve nás zaujme hřbitovní kaple, která je však uzavřená a ve špatném stavu. Ve středu hřbitova se nachází sousoší Ukřižovaného Krista se sv. Máří Magdalenou z dílny Filipa Sattlera z roku 1735. Při procházce malebným starým hřbitovem objevíme také památník českých občanů Olomouce, kteří zahynuli v letech druhé světové války. Ten současně připomíná památku 544 německých občanů města, kteří přišli o život v důsledku poválečných událostí. Překvapí velké množství starých dětských hrobů, což je důsledek toho, že pod hřbitov spadala nemocniční porodnice.

Od hřbitova odbočíme ulicí Valašská na ulici Balcárkovu a dojdeme k bývalé cihelně. Projdeme areálem, kde mají dnes sídla různé firmy, a po polních cestách dojdeme k zaplavené pískovně v divoké přírodě. Je odtud je pěkná vyhlídka, a současně odtud můžeme dojít až k Fortu XIII Nová Ulice. 

6. zastavení: Fort XIII Nová Ulice

Novoulický fort je součástí fortového věnce kolem Olomouce. Byl postaven v letech 1850 až 1854 na půdorysu pětiúhelníku. V jeho středu se nachází reduta podkovitého tvaru, na ni navazuje týlová kaponiéra a týlová hradební zeď, která přechází směrem k předpolí v hlavní val. Ten je od předpolí oddělen příkopem. Dne 2. května 1945 bylo u objektu popraveno 17 českých vlastenců, kteří se pokusili v obci Kožušany o povstání. Nyní je fort v soukromém vlastnictví, prochází rekonstrukcí, ale po předchozí dohodě je prohlídka možná. Částečně zde již funguje expozice historických vozidel z výzbroje československé armády.

Vrátíme se zpět na ulici I. P. Pavlova a na světelné křižovatce odbočíme doprava na Hraniční ulici. 

7. zastavení: Vily rodiny Stratilových a Františky Lipčíkové

Po levé straně mineme reprezentativní novoklasicistní vilu Hanse a Else Stratilových. Významný olomoucký architekt Hans Stratil ji v roce 1933 nechal postavit podle vlastního projektu. Jedna polovina byla určena přímo architektově rodině, druhá jeho bratrovi Franzi. Zadní část domu byla původně propojena přes terasu do zahrady, navazující na arboretum u kubistické vily v Brněnské ulici č. 80-82. V průběhu 60. a 70. let 20. století byla vila znehodnocena přístavbou (kulturní sál se zázemím). I když je vila kulturní památkou, kvůli nevyjasněným sporům stále chátrá.

O pár desítek metrů níž stojí vila Františky Lipčíkové, jeden z mála příkladů kubistické architektury na Moravě architekta Rudolfa Stockara, žáka Jana Kotěry. Půvabná stavba ve stylu předválečné moderny vznikla přestavbou dvou domů v letech 1918-1919 podle návrhu architekta Rudolfa Stockara. Původně na vilu navazovalo arboretum s altánem, vodní jímkou, drobnými plastikami a alpinem, které pokračovalo rozsáhlým sadem. Výstavbou silnice a panelového sídliště v 70. letech 20. století utrpělo vyznění vily, tak i park, který už dnes nenajdeme. Dnes v budově sídlí pobočka Knihovny města Olomouce.

8. zastavení: Barokní mariánská socha

Cestou směrem k zastávce Pionýrská projdeme kolem barokní sochy od neznámého autora P. Marie Immaculaty z roku 1776. Socha je otočena zády k řadě panelových domů, jako by se je snažila nevidět. Původní barevnost sochy už je smyta, můžeme si jen představit plášť barvy modré, šaty červené a modrou zeměkouli. K tramvajové zastávce Pionýrská, na které naše trasa končí, je to pár minut chůze.

Poznámky k trase

Příroda v okolí

Nedaleko místa našeho vstupu do nemocničního areálu vyvěral dnes už vyschlý Společenský pramen.

Další významné památky a místa

V roce 1805 se v místním hostinci „U Černého orla“ potkali před bitvou u Slavkova císař František I. a car Alexandr I. Hostinec stál na nynější ulici I. P. Pavlova a až do jeho zbourání v roce 1970 byla na domě umístěna pamětní deska.

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

Novinky

  • Pozvánka: Úterý 25. 5. 2021 Vycházka podél Hamerského náhonu

    18.5.2021
    178391603_10218243580991207_6536032538906994766_n Zveme vás na vycházku, kam musíme vyrazit, "než to zaroste". V úterý 25. května v podvečer půjdeme podél Hamerského náhonu z Bystrovan na Nové Sady. Budeme se cestou co nejvíce držet podél toku (ten je zde: https://mapy.cz/s/nehenonobu). Trasa má asi 7 km, jsou potřeba turistické boty, protože částečně půjdeme přes pole.
    Vyrazíme v 16:45 ze zastávky busu č. 15 Bystrovany, škola (jede z hlavního nádraží v 16:34). Z Nových Sadů vás odveze domů bus č. 14 nebo 16 anebo tramvaje č. 3, 5. Kdyby přes den silně pršelo, akce se nekoná.
    Akci vede Hynek Pečinka. Členové Přátel přírody zdarma, hosté 30 Kč.
    Co je Hamerský náhon a kde stával Hamerský mlýn neboli Měďárna?
    Hamerský náhon odvádí část vody z Bystřičky pod obcí Bystrovany a vrací ji do Moravy pod Novými Sady. Jde o umělý vodní tok, který se však postupem let zapojil do okolní krajiny a patří podle zákona mezi významné krajinné prvky vyžadující zvláštní ochranu. U dnešního kruhového objezdu u Bystrovan, u silnice směrem na Přáslavice, stála ještě na konci 90. let 20. stol. budova bývalého obilního mlýna, který stál na Hamerském náhonu, který teče podél dnešní cesty Hamerská. Od druhé poloviny 16. stol. zde máme doložený měděný hamr. V r. 1808 se vedle kovářské živnosti v mlýně začalo mlít také obilí, postupně byl přestavěn i na mletí borku (duběnky), později zde byl i lis na olej a pila. V r. 1949 byl mlýn znárodněn a ten rok se zde mlelo obilí naposledy. Dnes už není po objektu mlýna ani památky.
  • NEJKRÁSNĚJŠÍ ZIMNÍ TRASA DO PŘÍRODY VE MĚSTĚ VEDE Z BĚLIDEL DO BYSTROVAN

    16.4.2021

    Anketa Lidé, kteří se na webu projektu "Do přírody ve městě" zúčastnili ankety o nejkrásnější zimní trasu, zvolili vycházku "Podél Bystřičky za město a jinudy zpět". Ta vede z městské části Bělidla stezkou po břehu řeky Bystřice přírodním parkem do obce Bystrovany, odkud lze zpět do Olomouce přijet městským autobusem.

    Autorkou trasy je Iva Dvořáková, která kromě diplomu převezme tematické ocenění - štangli turistického salámu. Trasu si můžete prohlédnout zde a k jednotlivým zastavením se dostanete přes tento odkaz. Jak si v hodnocení veřejnosti stály ostatní trasy Do přírody ve městě, vidíte na našem grafu.

Starší »

Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019.

Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org.