Popis trasy Zelený kruh parků 1

Naše trasa začíná na tramvajové zastávce Palackého. Půjdeme směrem od centra města a budeme se držet levé strany této ulice. Mineme křižovatku s tř. Spojenců a za mohutnou stavbou činžovního domu zabočíme doleva směrem do parku.

1. zastavení: Litovelská brána

Do parku vkročíme Litovelskou branou, která původně tvořila součást hradeb na dnešním náměstí Národních hrdinů. Branka, na jejímž vrcholu spatříme dvojici orlů, sem byla přenesena roku 1896. Po pár krocích Čechovými sady uvidíme dětské hřiště a outdoorovou posilovnu, které necháme po pravé straně, a pokračujeme cestou krajem parku, vymezeného ploty zahrad honosných vil třídy Spojenců. Cestou můžeme obdivovat jejich zadní trakty.

2. zastavení: Pomník Boženy Němcové

Dominantou centrálního palouku Čechových sadů je od roku 1965 bronzový pomník Boženy Němcové od autorů Vladimíra Navrátila a Františka Nováka. Na jeho podstavec byl použit kámen pocházející z pomníku císaře Františka Josefa I., stojícího do roku 1919 na Horním náměstí.

3. zastavení: Pomník osvobození Olomouce Rudou armádou

Na konci Čechových sadů, v jejich čele k Havlíčkově ulici, stojí pískovcový pomník Rudé armádě, jedna z prvních staveb socialistického realismu mimo území Sovětského svazu. Architekt Jaroslav Kovář ml. se nechal inspirovat sloupem Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, ale místo ní na vrchol umístil podsvícenou rudou hvězdu. Pomník byl odhalen již 14. července 1945 jako první svého typu v republice, a to na místě čerstvých hrobů čtyř rudoarmějců. Realizaci stavby umožnila rychlá veřejná sbírka. Pomník byl příkladem pro obdobné stavby, jeho zmenšeninu si ostatně můžeme prohlédnout v Chomoutově v rámci trasy Kolem jezer do ptačího ráje.

4. zastavení: Smetanovy sady

Nedaleko pomníku se zvedá velkorysá mimoúrovňová lávka pro pěší, opřená o 12 železobetonových pilířů. Klene se nad Havlíčkovou ulicí a ústí ve třech směrech do Smetanových sadů, hlavního a nejstaršího parku ve městě. Bezbariérový most si užijte ve všech směrech, potěšte se pohledem shůry na květinové plochy a stromy. Lávka je přímo napojena na velký moderní pavilon A olomouckého výstaviště, centrum mezinárodních výstav Flora.

Z mostu sejdeme směrem na hlavní promenádní osu parku, tzv. Rudolfovu alej. Alej byla založena ve 20. letech 19. století a tvořila jádro pozdějšího městského parku. Park byl oplocený, zbytek kamenného plotu se vstupní bránou se nachází ve vchodu do parku z Vídeňské ulice. Parky se tehdy na noc zavíraly a hlídali je hlídači, aby se nechodilo po trávě a neděly se v nich nepřístojnosti.

5. zastavení: Rudolfova alej

Rudolfova alej byla původně osázena topoly, ale již o několika desetiletích byla zničena. Roku 1866 totiž hrozilo městu pruské nebezpečí a stromy na předpolí bránily kanónům ve výhledu. Ihned po válce se v aleji objevily lípy a kaštany. Sláva této nejdelší stříhané aleje ve střední Evropě trvala přes 100 let. Jméno nese na počest zakladatele, olomouckého arcibiskupa, arcivévody Rudolfa Jana Habsburského (1788 - 1831). V posledních letech byly stromy poškozeny věkem a škůdci, proto byla alej již dvakrát znovu osázena ke své další slávě. Středem aleje vedou květinové záhony a podél nich široké asfaltové cesty. Blízko lávky uvidíte vlevo na volné travnaté ploše památný strom – Rudolfův dub, nedaleko něj roste starý rozložitý Strom III. milénia. Jeho větve se plazí i po zemi.

6. zastavení: Restaurace Fontána

Restaurace Fontána s venkovní terasou se nachází ve středu aleje. Novorenesanční budova lázeňského pavilonu, původně zvaná po proboštu Vilému Schneeburgovi "Wilhelmshalle", byla postavena roku 1879 díky podpoře Spolku přátel sadů. Vždy zde byla a je honosná restaurace se salónem a kavárna. Lázeňský charakter místa byl před Fontánou je podtržen jezírkem s vodotryskem a krásným hudebním altánem. Jeho konstrukce je litinová, historizující, otevřená do prostoru. Často se zde o nedělích konávaly a konají tradiční promenádní koncerty.

Vedle restaurace je venkovní lidové stánkové občerstvení Včelky, otevřené sezonně. Přísluší k němu veřejné toalety se vchodem z boku Fontány.

7. zastavení: Oranžerie

Za restaurací Fontána se nachází kulturní památka – oranžerie z roku 1886, postavená podle versailleské předlohy. Původní dřevěná konstrukce byla demontována a roku 1886 převezena do olomouckých městských sadů ze zámeckého parku ve Velké Bystřici. Až do roku 1927, kdy byly otevřeny moderní palmové skleníky, se stala zimovištěm pro bohaté sbírky 90 druhů vzácných exotických rostlin. Následně byla využívána jako hospodářské zázemí výstaviště a posléze určena k demolici. Po kompletní rozsáhlé rekonstrukci ukončené v r. 2018 si obnovená oranžerie zachovala svůj původní historický ráz a řemeslnou kvalitu. Nyní slouží jako galerie, koncertní sál nebo místo k setkávání lidí.

8. zastavení: Pomník Bedřicha Smetany

Rudolfovu alej symbolicky završuje pomník Bedřicha Smetany z roku 1925. Figura skladatele je osazena na zvláštním sloupu, který připomíná varhanní píšťaly. V horní části jsou alegorie postav z mistrova díla. Opodál vpravo uvidíme větší umělé jezírko s ostrůvkem. Mělo ještě více podtrhnout lázeňský charakter místa, protože je vlastně na dohled od Fontány. Okolo jezírka jsou lavičky, můžete si ve stínu odpočinout a pozorovat vodní ptactvo. Po cestě souběžné s hlavní alejí zamíříme k hlavním skleníkům.

9. zastavení: Sbírkové skleníky

Sbírkové skleníky olomouckého výstaviště jsou svým rozsahem jedny z největších v Česku. Ze skleníků nejstarší a největší je skleník palmový, postavený mezi lety 1927-1930. Na ploše 1500 m2 určené k pěstování cizokrajné a tropické flory mohou návštěvníci obdivovat na 70 kusů různých druhů palem, z nichž mnohým je dnes hodně přes sto let. Na palmový skleník navazují kaktusové sbírkové skleníky. Zdejší sbírka dnes obsahuje úctyhodných 3000 kusů dekorativních kaktusů a sukulentů. Obsahuje kaktusy z Ameriky, aloe a pryšce z Afriky, barevné odrůdy kaktusů z Japonska všech tvarů a barev květů.

Tropický skleník hýří velikostí rostlin a bohatstvím květů. V pěti vzájemně propojených bazénech zde rozkvétají tropické lekníny, z nichž obzvláštní přízni návštěvníků se těší největší z nich, victoria regia, vyznačující se velkými kulatými plovoucími listy se zvednutým okrajem, které unesou na vodě i tříměsíční batole. Kvete přibližně jednou za 10 let. Subtropický skleník, původně koncipovaný jako „Izraelská zahrada“, bývá nazýván citrusovým. Můžete se v něm potěšit zejména rostlinami z oblasti Středomoří a Malé Asie, s dnes už běžně známými mandarinkami, citrony a pomeranči, které se zde střídají i s jinými nevšedními druhy.

10. zastavení: Botanická zahrada

Před palmovým skleníkem uvidíte po levé straně rozcestí. Pokud odbočíte vlevo a půjdete ulicí U Botanické zahrady, dojdete po chvíli do Botanické zahrady Univerzity Palackého. Tento tajuplný kout přírody uprostřed rušného města se zde nachází od roku 1901, kdy byl vybudován díky iniciativě botanického spolku. Mezi významné donátory patřil například Robert Primavesi, přibuzensky spjatý s olomouckou větví rodiny. První rostliny do nových skleníků darovali správci zahrad v Schönbrunnu a v Lednici na Moravě. Od 60. let 20. století spravuje zahradu Univerzita Palackého a naleznete zde více než 1 500 druhů rostlin. Botanická zahrada je volně přístupná zdarma (duben a říjen 8-16, květen-září 8-18), pro veřejnost se zde konají i speciální akce popularizující botaniku.

Vrátíme se opět na rozcestí před palmovým skleníkem. Pokud na rozcestí půjdete rovně, dojdete k hlavním výstavním pavilonům Flory. A jestli odbočíte vpravo a přejdete alej, dojdete kolem hudebního pavilonu dojdete na tržnici, kde jsou zastávky tramvají i městských autobusů. Můžete ale také pokračovat v procházce trasou Zelený kruh parků 2 přes Bezručovy sady.

Co jste nestihli, nechejte si na příště. Sady jsou jako živé bytosti, mění se v ročních obdobích a vždy můžete něco jiného, nového obdivovat.

Poznámky k trase

Příroda na trase

Všechny olomoucké parky se koncem 20. století postupně staly kulturními památkami České republiky. Kromě tří olomouckých sadů (Bezručovy, Čechovy a Smetanovy) se další zelen se vyskytuje ještě v malém parku v ulici Na Střelnici (tzv. ASO park). Zde uvidíte část stromořadí a památný strom platan javorolistý, starý přes 200 let, s obvodem kmene asi 530 cm. Roste na rohu ulic Na Střelnici a U Stadionu. Kousek dál roste ještě vzácná metasekvoj čínská, stará asi 60 let. Je na zatravněné části křižovatky spojující ulice Na Střelnici a Lazecká.

Městské parky jsou v péči městského podniku Flora Olomouc, který pořádá každoročně několik velkých tematických podle ročních období. Podnik se stará i o labutě, kachničky, pávy a perličky, kterým na noc a na poskytuje úkryt. Parky přirozeně obývají veverky, spatřit můžete i králíka polního. Běžného ptactva zde poletuje asi 50 druhů, a to zejména hrdličky, holubi hřivnáči, sýkory koňadry či vzácnější brhlíci lesní. V okolí se vyskytují sovy, které v noci loví v parcích.

Další zajímavosti

Park po jeho celé ploše doplňují sochařské solitéry připomínající české i regionální osobnosti, sochařská parková výzdoba od olomouckého umělce Julia Pelikána a výběr děl z exteriérových výstav „Sochařské bilance“, které spočívaly v rozmístění výrazných sochařských děl jedné dekády (1955–1965) do prostředí olomouckých parků. Při procházce můžete sami objevovat tato malebná zákoutí.

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

int(1)

Novinky

  • Olomouc.eu: Vodu v Nemilance regulují také bobři

    14.10.2024

    Snimek-obrazovky-2024-10-14-103729 Úplně novou hráz na říčce Nemilance začali v těchto dnech stavět bobři, a to v těsné blízkosti nového propustku ve Slavoníně. Jejich počet tam odhaduje vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka na čtyři.

    „I po povodni se bobři v Olomouci volně pohybují v ramenném systému řeky Moravy, na přítocích a téměř na všech uzavřených vodách. Jde o potomky bobrů navrácených do krajiny v devadesátých letech,“ uvedl Loyka.

    První výsadek dvacítky bobrů proběhl v listopadu 1991. Do Litovelského Pomoraví dorazili ze severovýchodního Polska, později k nim přibyl jeden pár z Litvy. Bobři se tak vrátili do původního domova a jejich počty od té doby výrazně narostly.

    „Nyní by to už byl důvod k zamyšlení nad regulací jejich počtu. Zákon chrání bobra i jeho sídlo, což platí pro chráněné druhy a není to jen výsadou bobrů. Bobři jsou vnímaví, činorodí a nelze je přelstít. Pokud jim hrázku odstraníme, tak to hned zjistí, jsou naštvaní a rychle si staví novou,“ komentoval bobří stavbu na Nemilance Loyka.

    Bobr je vodní tvor a umí se přizpůsobit nízkým i vysokým vodním stavům. Nicméně stromy, které bobři naruší v zaplaveném území nebo v podmáčené půdě, představují nebezpečí. (Zdroj)

  • Poznejte Olomouc zblízka – s průvodcem i po vlastní ose

    4.8.2024

    Plánujete prázdninovou dovolenou v Olomouci? Anebo se sem chystáte na výlet? Dobrá volba! Olomouc je totiž druhá největší památková rezervace v České republice, a navíc nemusíte nachodit stovky kilometrů, abyste toho hodně, ale opravdu hodně viděli.

    Historické centrum města vás okouzlí svou nezaměnitelnou atmosférou a památky, především ty barokní, jsou tu doslova na každém kroku. Nechoďte s hlavou sklopenou, ale koukněte občas nahoru. Na starých městských domech v centru se totiž dochovala původní znamení a na řadě z nich i výzdoba, která vám doslova vyrazí dech. V parcích, rozprostírajících se okolo města, se můžete zchladit ve stínu stromů anebo relaxovat třeba u knížky. A co teprve olomoucké uličky… Hrnčířská, Školní, Kačení, Kozí a další… Až jimi budete procházet, zkuste se chvíli zastavit a rozhlédnout se kolem sebe. Dýchne na vás atmosféra dob minulých a bude se vám jen těžko odcházet. Olomouc je krásná v každém ročním období, ale léto je prostě léto! Více...

Starší »

Banan-maly Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019. Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org. Webhosting BANAN.cz.

Věnováno památce Ing. Jiřího Hambálka.