Popis trasy Kolem jezer do ptačího ráje

1. zastavení: Bývalý klášter dominikánek v Řepčíně

Autobusem z centra města přijedeme na autobusovou zastávku Řepčín, Svatoplukova. Přímo u ní se můžeme projít školním parkem s dětskými hřišti, volně přístupnými veřejnosti. Ve školní budově dříve sídlil klášter dominikánek, založený roku 1889. Řádové sestry zde vedly několik dívčích vzdělávacích ústavů. V roce 1950 musely odejít a objekt sloužil nejdříve jako vojenské učiliště pohraniční a vnitřní stráže, později jako nemocnice. Kolem školy pokračujeme dále po Svatoplukově ulici na křižovatku s ulicí Řepčínskou, na niž zahneme doprava, až dojdeme ke kapličce sv. Isidora.

2. zastavení: kaple sv. Isidora, Řepčín

Barokní kaple sv. Isidora z druhé poloviny 18. století je nejstarší řepčínskou památkou. Kaple zasvěcená patronovi rolníků byla v roce 2009 zrekonstruována a nově vysvěcena. Protože patronem Řepčína je také sv. Florián, najdeme dnes v kapli podobizny obou světců. Dále pokračujeme ulicemi Řepčínskou a Břetislavovou přes nový parčík na cyklostezku podél Mlýnského potoka.

3. zastavení: "Sejdeme se u vody"

Park vytvořil v dobrovolnickém projektu "Sejdeme se u vody" spolek Naše Řepčínsko. Cílem bylo vytvoření příjemného společného prostoru, který místním lidem umožní setkávat se a zažívat společné okamžiky. Kámen, který je dominantou parčíku, byl v anketě místních obyvatel pojmenován "Řepák". Na opačném konci parčíku mineme parkoviště s odpočívadly, která slouží jako nástupní místo bruslařům na Hejčínské inline stezky. Přejdeme most přes Mlýnský potok a dáme se vlevo. Odtud až do Chomoutova následujeme naučnou stezku Kol kolem Olomouce.

4. zastavení: Mlýnský potok, Přírodní rezervace Plané loučky

Zatímco po levé ruce nyní máme Mlýnský potok, po pravé straně se rozprostírají ovocné sady a přírodní rezervace Plané loučky. Ta má za cíl uchování společenstev slatinných luk, meandrujícího toku s břehovými porosty a tůní s výskytem řady ohrožených rostlin i živočichů. U mostu přes Mlýnský potok můžeme potkat vodáky, kteří kvůli smrtelně nebezpečnému řepčínskému jezu musí přetahovat lodě po souši. U jezu najdeme pomníček Jana Usnula, který ve snaze zachránit tonoucího obětoval život svůj. Pomníček je věnován také mnoha dalším obětem jezu. Od jezu pokračujeme dále po naučné stezce.

5. zastavení: Jezero Poděbrady

Jezero Poděbrady je rozsáhlá vodní plocha v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Vzniklo těžbou štěrkopísků a patří k nejčistším přírodním koupalištím v kraji. Je tvořeno dvěma vzájemně propojenými částmi U Přístaviště a Plané Loučky, vodní plocha jezera je rozčleněna ostrovem. Část břehů je upravena na pláže a okolí jezera je v letní sezoně udržováno. Občerstvit se můžete ve zrekonstruované hospodě. Jezero je využíváno k relaxaci, vodním sportům i rybaření. Po březích jezera vede naučná stezka Kolem jezera Poděbrady. My však pokračujeme od jezera dále po naučné stezce Kol kolem Olomouce ve směru na Chomoutov. Opětovně překročíme Mlýnský potok i odlehčovací kanál Častavu a ocitáme se na jižním kraji Chomoutova.

6. zastavení: Kaplička v Chomoutově

Chomoutovem projdeme po hlavní Dalimilově ulici až k odbočce vpravo na ulici Hrachoviska, kde pod kaštany stojí kaple Navštívení Panny Marie z 19. století. Opravena byla po povodni v roce 1997, na niž upozorňuje pamětní deska. Vedle kaple na kamenném sloupu spatříme  sochu Panny Marie, věnovanou roku 1898 rodinou Coufalových z Chomoutova. Dále po hlavní silnici po pravé straně se nachází pomník Rudé armády z r. 1946 a za mostem přes Moravu po levé straně kamenná mohyla s pamětní deskou mužů padlých v letech 1914–1918.

Jelikož se nacházíme přesně v polovině našeho putování, doporučujeme občerstvení v místním minipivovaru Chomout a poté pokračovat k Chomoutovskému jezeru. Pokud už nemáte čas nebo síly, můžete odsud odjet autobusem z nedaleké zastávky.

7. zastavení: Chomoutovské jezero

Z ulice Štěpánovské odbočíme naproti pomníku padlým 1. světové války vpravo na ulici Písečnou. Na rozdvojce za učilištěm se držíme vlevo a napojíme se tak na naučnou stezku Ptačí ráj, která nás provede kolem Chomoutovského jezera. Tato přírodní památka je zejména v období každoročního tahu ptáků vyhledaným místem pro pozorování řady zástupců ptačí říše. Jezero, které vzniklo zatopením štěrkopískovny, je rozděleno hrází na Velké a Malé. Na větším z obou ostrovů se nachází jedna z největších kolonií racků chechtavých na Moravě.

8. zastavení: Ornitologická pozorovatelna

Milovníci ptačí říše mohou ptáky sledovat z pozorovatelny doplněné informační tabulí s druhy ptáků, které je možné na lokalitě běžně vidět, aby i méně znalí návštěvníci dokázali zástupce snadno určit. Z pozorovatelny se po naučné stezce vrátíme zpět na silnici vedoucí k Chomoutovu, kde na zastávce MHD Chomoutov, škola trasa končí.

Poznámky k trase

Příroda na trase

Řepčínský parčík Sejdeme se u vody

V neděli 1. září 2019 spolek Naše Řepčínsko po odpracování 1200 brigádnických hodin slavnostně otevřel parčík v Břetislavově ulici, na kterém pracoval dva roky. Velkým úsilím vytvořil spolek prostor, který umožňuje místním lidem setkávat se, poznávat se a zažívat společné okamžiky.V parčíku najdete infotabuli s legendou a stručným popisem. Kámen, který je dominantou parčíku, byl v anketě místních obyvatel pojmenován „Řepák“.

Poděbrady

Rozsáhlá vodní plocha v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Jezero vzniklo těžbou štěrkopísků a patří k nejčistším přírodním koupalištím v kraji. Jrzero je tvořeno dvěma vzájemně propojenými částmi U Přístaviště a Plané Loučky, vodní plocha jezera je rozčleněna ostrovem. Část břehů je upravena na pláže, okolí jezera je v letní sezoně udržováno. Občerstvit se můžete v zrekonstruované hospodě s velkou terasou, situovanou k vodě. Jezero je využívané k relaxaci, vodním sportům i rybaření.

Chomoutovské jezero

Přírodní památka Chomoutovské jezero v Litovelském Pomoraví je zejména v období každoročního tahu ptáků vyhledaným místem pro pozorování řady zástupců ptačí říše. Jezero s blízkým okolím bylo roku 1993 vyhlášeno přírodní rezervací o rozloze 106 ha v rámci tehdy zřízené chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Od roku 2010 je toto území chráněno jako přírodní památka.

Jezero, které vzniklo zatopením štěrkopískovny, je rozděleno hrází na Velké a Malé. Na větším z obou ostrovů se nachází jedna z největších kolonií racků chechtavých na Moravě. Nejlépe pozorovatelná je ze severního břehu jezera. V kolonii bývají pravidelně k zastižení také racci černohlaví. U tohoto druhu se jedná dokonce o největší hnízdiště v ČR. V rákosinách a mokřadech na březích sídlí lysky černé, slípky zelenonohé a chřástali vodní.

Nejvyšší druhovou pestrost lokalita nabízí především koncem zimy a na jaře. Ze zajímavých pěvců můžeme spatřit rákosníky velké, cvrčilky říční, moudivláčky lužní, občas sýkořice vousaté nebo slavíky modráčky středoevropské. V zimě se pravidelně objevují orli mořští, volavky bílé, kormoráni velcí a na průtahu různé druhy kachen a dlouhokřídlých.

Milovníci ptačí říše mohou ptáky sledovat z pozorovatelny, která je doplněna informační tabulí s druhy ptáků, které je možné na lokalitě běžně vidět, aby i méně znalí návštěvníci dokázali zástupce snadno určit. V minulosti zde byl vysazen také bobr evropský, jehož výskyt je patrný na okolních dřevinách.

Hromův dub

Hromův dub je jeden z nejvýznamnějších památných stromů v okrese Olomouc. Nachází se mezi vesnicemi Chomoutovem a Hlušovicemi poblíž železniční tratě z Olomouce do Prahy. Přibližně čtyřsetletý dub s obvodem kmene širokým přes 6 metrů je patrně posledním pamětníkem Velkého rybníka, který byl v těchto místech zřízen městem Olomouc v roce 1577 a jehož hráz byla podle dobové tradice osázena stromy. V roce 2010 se dub stal Stromem rok. Poté reprezentoval Česko v anketě Evropský strom roku.

Další zajímavosti

Dub olomouckých Přátel přírody a Rodinný háj

V blízkosti Hromova dubu bylo v rámci rekultivačního projektu Rodinný háj zasazeno mnoho dubů, jilmů, javorů, lip a habrů. Sem přibyl v roce 2012 i dub, který vysadili členové spolku Přátelé přírody, olomoucké skupiny Malá liška. Jejich stromek dostal pořadové číslo 32. Každoročně se k němu v předvánočním čase vracejí a kontrolují, jak se mu daří.

Editorial

Zpracovala: Marta P. Perůtková

Zdroje:

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

Novinky

  • Sbírkové skleníky Výstaviště Flora Olomouc se znovu otevírají pro veřejnost

    28.1.2020

    Dsc0077 V sobotu 1. února se po provozní pauze opět otevírají brány Sbírkových skleníků olomouckého Výstaviště Flora. Návštěvníci se mohou těšit na překrásnou podívanou plnou citrusových plodů, květů, cizokrajných rostlin a exotických zvířat. K zajímavým ukázkám patří kvetoucí strelície královské, první sukulenty či plod ananasu. Subtropický skleník okouzlí svým nepřeberným množstvím plodících citrusů a jejich exotickou vůní. Pro děti je k vidění také kajman brýlový a bílý sumec.

    Od 1. února 2020 budou Sbírkové skleníky, které najdete poblíž hlavní aleje ve Smetanových sadech, otevřeny každý víkend.  

  • Pozvánka: Zimní vycházka k Dubu Přátel přírody

    1.12.2019

    Termín: Sobota 14. prosince 2019      Sraz: 9.40 │ zastávka busu Svatoplukova

    V květnu 2012 (!) jsme zasadili v háji u Hromova dubu mezi Černovírem a Chomoutovem svůj „Dub Přátel přírody“. Nyní se půjdeme podívat, jak se mu před Vánocemi daří. Vydáme se po nové trase „Do přírody ve městě“ z Řepčína přes Poděbrady do Chomoutova. Vycházku zakončíme v Pivovaru Chomout (příchod cca 13.30), odkud pak jezdí busy MHD do centra města.

    Trasa má 9,5 km (mapy.cz/s/narupolupa). Vezměte s sebou také nějakou vánoční ozdobu, kterou náš dub zkrášlíme, a krmení pro vodní ptactvo, které neodlétlo. Akci vedou Marta P. Perůtková a Hynek Pečinka. Příspěvek na akci: členové Přátel přírody zdarma, hosté 30 Kč.

Starší »

Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019.

Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org.